Aktual.: 2.10.2026 16:08
Ostrava – Necelé dva týdny před svými 100. narozeninami zemřela ve čtvrtek herečka Štěpánka Ranošová. ČTK to sdělila mluvčí Národního divadla moravskoslezského (NDM) Šárka Swiderová. Ranošová byla jednou ze zakladatelek ostravského Divadla Petra Bezruče a jeho dlouholetou přední členkou. Před dvěma lety obdržela cenu Thálie za celoživotní mistrovství.
Ranošová pocházela z Ostravy ze skromných poměrů, narodila se 14. října 1926. Její otec byl polské národnosti a psal se Ranosz, Štěpánka si příjmení během školních let počeštila. Divadlu se věnovala už během druhé světové války a byla u zrodu uměleckého uskupení Kytice, z něhož se postupně vyvinulo Divadlo mladých, Městské divadlo mladých a nakonec Divadlo Petra Bezruče.
„Souboru zůstala věrná po 40 let a prošla s ním řadu významných epoch. Pouze v sezoně 1947/48 působila v Beskydském divadle v Novém Jičíně. S „Bezruči“ se rozloučila na konci 80. let, kdy odešla do důchodu,“ uvedla Alice Taussiková, která spoluvytvořila Ostravský divadelní archiv.
Ranošová ztvárnila velké role, jako byla Stella v Tramvaji do stanice Touha, Matka Kuráž ve stejnojmenné hře či Paní Dulská v Morálce paní Dulské. „Velice často hrála role vesnických žen všech věků v zásadních titulech české klasiky, jako byla Hanička v Lucerně nebo Kačenka v Jiříkově vidění,“ uvedla Taussiková.
Na sklonku minulého století se Ranošová na divadelní prkna vrátila, ovšem do činohry NDM. Svou dlouhou divadelní kariéru uzavřela roku 2001 rolí chůvy Anfisy ve Třech sestrách.
V televizi Ranošová účinkovala především v dílech z produkce ostravského televizního studia jako Dispečer, Kamenný řád, Bez ženské a bez tabáku nebo Stavy rachotí. „Ve filmu se pak objevila ve zhruba dvacítce snímků, mimo jiné v Sedmi havranech, Nikolovi Šuhajovi loupežníkovi nebo ve filmu Město mé naděje. Spolupracovala rovněž s rozhlasem a byla vášnivou recitátorkou,“ uvedla Taussiková.
Ranošová byla držitelkou titulu zasloužilá umělkyně a v roce 1985 jí byl propůjčen Řád práce. „V posledních letech významně pomáhala Ostravskému divadelnímu archivu s identifikací historických dokumentů z dávných časů ostravské Thálie – vždyť už byla jediná, která na jevišti zažila třeba Jiřího Myrona,“ uvedla Taussiková.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}