Historie vroby automobil a vozidel v Kopivnici ukazuje, e tamn konstrukti dokzali vyvinout a prosadit do vroby nejen zkaznicky sporn, ale tak bohatrsk een. Od zatku 30. let mla Tatra v nabdce aerodynamick limuzny se vzduchem pmo chlazenm osmivlcovm motorem. Pes rzn peripetie takov situace vydrela a do konce 20. stolet. Bylo tedy nasnad, e pokud m vzniknout opravdov supersport, hodn toho oznaen, bude to nejspe Tatra i vozidlo s jejmi orgny. Vidlicov osmivlec se zdvihovm objemem do cca ty litr to je, jet i dnes, doslovn mantra konstruktr hodlajcch se prosadit pedevm v zvodech na okruzch.
Podhoub a podmnky nutn
eskoslovensko, dokonce jet dve ne vzniklo, zanechalo vraznou stopu v motorismu. Za eskou vlajku vyhrvali skvl zvodnci Theodor von Liebieg, Alexander Saa Kolowrat-Krakowsk i Otto Hieronymus na skvlch eskch vozech NW a Laurin a Klement. Bohuel k celkov slv chybl jeden prvek slovutn zvodn okruh. Ten se podailo v podob Masarykova okruhu v Brn postavit a na zatku 30. let minulho stolet. Stle zde byli jezdci svtovch jmen jako Bruno Sojka, ale u nebyla konkurenceschopn vozidla.
Kdy se tsn po druh svtov vlce podailo v Tate postavit monopost dle reglementu vznikajc F1 slavnou T607 a dostat ji do vrcholov zvodn formy, spadla klec. i spe elezn opona, a pestoe zde stle byli jezdci i zvodn specily, a dokonce i svtov proslul okruh, vystoupat na vrchol jsme z pohledu svtovho motorsportu opt nemohli.
|
esk sporky Jednou ze zkladnch tueb lovka je soupeit i zvodit. Dky motorismu jsme svdky urit morfologie takov touhy v podob chuti postavit nejrychlej automobil. Tam, kde se automobilov prmysl prosadil, vznikala a stle vznikaj chvatn supersportovn i hypersportovn vozidla. eskoslovensko, resp. esk republika nebyla a nen vjimkou. eskoslovensk zvodn a sportovn vozidla vynikala vdy vce ve td lehkch automobil ne v tch plnokrevnch okruhovch specilech. Samozejm est vjimkm. Doba tomu chtla, e se esk vozy a znaky nemohly prosadit v nejprestinjch zvodech svta, ale, jak to tak v ivot bv, nakonec se nala peci jen cestika. Sice postrann a po hchu servisn, ale i tak nakonec pivedla mezi eskoslovensk nadence ndhern tuzemsk vozidla. Jednm z nich byla TATRA MTX. |
Po dal desetilet jezdci zstali, pila nov generace napklad Betislav Enge, Zdenk Vojtch. Masarykv okruh, pardon Velk cena, se stala pravidelnou soust nkolika evropskch a svtovch ampiont, ale u jsme zase nemli ta konkurenceschopn vozidla. No eknte, nen to k vzteku?
Masarykv okruh a organiztoi tch nejvybranjch zvod v eskoslovensku si hkali, tak trochu potajmu, mylenku na ast v kolotoi formule 1. Nebylo to nereln. Historick zkuenost tady byla (1930 1937, 1947) a podobn okruhy hrly ve svt Formule 1 prim Nrburgring i SPA Francorschamps. Doba vak spe pla autodromm, a tak prvn, a dodnes jedin, msto v kolotoi F1 ze stt vchodnho bloku obsadilo v roce 1986 Maarsko. A tady se konen nala pro vvoj a realizaci eskoslovenskho supersportu ona cestika.
Pvodn Safety Car
vod ke vzniku supersportu Tatra MTX je mon a moc obrn, ale je velmi dleit. Bez tchto podmnek by k nmu mon vbec nedolo. Zvody Formule 1 v socialistickm stt, to byla paneku v roce 1986 bomba! Protoe lo o tzv. bratrskou zemi, zskal Svazarm i lpe eeno zchransk organice AMK Narex monost vlenit do organizace zvodu tm osmi specilnch vozidel TATRA 623 GTH k zabezpeen asistence. Dvoumstn asistenn specil vznikl v servisnm zazen TATRA pestavbou vozu T613-2 ve spoluprci s Narexem nebo Kovoslubou Praha. S jdlem roste chu, a tak se tehdej f Narexu pan Cyril Svoboda obrtil na vtenho eskho automobilovho designra Vclava Krle s mylenkou navrhnout Safety Car na zklad konstrukce TATRA se vzduchem pmo chlazenm motorem V8.
