Nejvyšší soud popáté zrušil rozsudek nad úřednicí v kauze Bečvářova statku

„Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a aby tak učinil v jiném složení senátu,“ uvedla Tomíčková. NS už v posledních letech čtyřikrát rozsudek vrchního soudu zrušil, pokaždé na podnět státního zastupitelství. Opakovaně vyjádřil nesouhlas s podmíněným trestem, který pokládal za příliš mírný.

V posledním dovolání Bradáčová uváděla, že vrchní soud nerespektuje závazný právní názor nejvyšší instance. „Uvedeným postupem se odvolací soud fakticky vzpírá autoritě NS, přičemž jeho rozhodovací činnost nabývá charakteru obstrukce,“ stálo v dovolání. Plné odůvodnění nového rozhodnutí NS ještě není v jeho databázi dostupné.

Vrchní soud Benešové naposledy uložil za zneužití pravomoci úřední osoby tříletý trest vězení s podmínečným odkladem na pět let a také pětiletý zákaz činnosti. Zákonnou sazbu, která činí pět až 12 let vězení, pokládal vzhledem k okolnostem za nepřiměřeně přísnou, například kvůli zdravotnímu stavu Benešové a délce řízení.

Trojice bývalých pracovníků pozemkového úřadu se v kauze zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Emílie Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Janu Marii Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Na pozemky však neměli nárok.

Bednářovou označil úředník Jan Horák za neteř po Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. Škodu vyčíslily soudy až na 1,4 miliardy korun. Horák si po řadě zvratů vyslechl pětiletý trest vězení, Petr Chmelík dostal podmínku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}