Komerční prezentace Aktual.: 7.01.2025 10:21
Brno – Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom dnes informovalo na webu. Nejvyšší státní zástupce se k rozhodnutí vyjádří na tiskovém briefingu ve 13:00. Média v minulosti spekulovala, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Ministr Blažek navrhne nástupce tak, aby mohl být ustanoven k 1. dubnu.
„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo NSZ. Stříž řídí NSZ od července 2021, funkční období měl do léta 2028.
Média spekulují, že Stříže nahradí Lenka Bradáčová, jejíž funkční období v čele pražského VSZ končí na sklonku letošního roku. Do čela VSZ v Praze ji jmenoval v létě 2012 Blažek jako tehdejší ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase (ODS).
Briefing nejvyššího žalobce Igora Stříže (od 13:00):
Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval.
Blažek navrhne Střížova nástupce tak, aby se mohl ujmout funkce k 1. dubnu
Ministr Blažek navrhne vládě nového nejvyššího státního zástupce tak, aby mohl být nástupce Stříže ustanovený k letošnímu 1. dubnu. Uvedl to na síti X. Ohledně metody výběru Střížova nástupce ministerstvo sdělilo ČTK, že zákon nepředpokládá výběrové řízení a že ani v minulosti se žádné nekonalo.
„Rezignaci Igora Stříže jsem vzal na vědomí. Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy st. zastupitelství vykonal,“ napsal ministr.
„Zákon od vzniku státního zastupitelství nepředpokládá výběrové řízení na tuto funkci a nikdy v minulosti se ani žádné nekonalo. Je to odpovědnost ministra spravedlnosti a vlády,“ doplnil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Bradáčová se nevyjádřila ke spekulacím, že by mohla Stříže v jeho funkci nahadit. „Rezignaci pana nejvyššího státního zástupce vnímám jako vyústění jeho předchozích prohlášení ohledně záměru nesetrvat ve funkci celé funkční období, kdy za klíčové považoval prosazení novely zákona o státním zastupitelství, která posílila nezávislost instituce, což se mu podařilo,“ napsala ČTK na žádost o reakci na Střížovo odstoupení.
Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Předpokladem pro jmenování do funkce je podle zákona právní praxe v délce nejméně deseti let, z toho minimálně šesti let ve funkci státního zástupce. Zákon dále po kandidátovi požaduje odborné znalosti, profesní zkušenosti, schopnosti řízení lidí a morální vlastnosti, které „dávají záruky řádného výkonu funkce“.
Novela zároveň od loňského července zpřísnila podmínky, za jakých může vláda nejvyššího státního zástupce odvolat. Je to možné pouze tehdy, jestliže zaviněným závažným porušením povinností anebo svým zaviněným hrubě nevhodným jednáním zásadním způsobem ohrozí důvěru v řádnou činnost nejvyššího státního zástupce nebo soustavy státního zastupitelství, případně zásadním způsobem ohrozí vážnost a důstojnost funkce.
Nová podoba zákona rovněž zavedla časově omezená funkční období vedoucích státních zástupců. Bradáčové má skončit funkční období v čele pražského vrchního státního zastupitelství na sklonku letošního roku.
Stříž podle Pekarové Adamové neměl NSZ nikdy řídit, ANO jeho konec nepřekvapil
Igor Stříž neměl kvůli své činnosti před rokem 1989 v čele Nejvyššího státního zastupitelství nikdy stanout, sdělila ČTK k dnes oznámené rezignaci nejvyššího státního zástupce předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček na síti X uvedl, že Střížův konec ani jeho načasování nejsou překvapením. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost, míní.
Pekarová Adamová patřila v roce 2021 k největším kritikům nástupu Stříže do úřadu, zdůvodňovala to tím, že jako „předlistopadový vojenský prokurátor a člen KSČ žaloval stovky branců a odvedenců a zároveň jim navrhoval drakonické tresty“. Slibovala, že v případě nástupu tehdejší opozice do vlády Stříž skončí.
Dnes ČTK napsala, že na svém názoru na Stříže nikdy nic nezměnila. „Člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, se podle mě neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát,“ uvedla. Jeho nástupce by měl podle Pekarové Adamové disponovat morální integritou a dostatečnou autoritou, které si tak významný post zaslouží.
Vondráček nepovažuje rezignaci za překvapení. „O rezignaci i náhradě se hovoří delší dobu, stejně jako o načasování. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost. Aby nedocházelo k politizaci, subjektivismu a aktivismu,“ uvedl. Jako ženu oddanou spravedlnosti připomněl v té souvislosti nedávno zesnulou bývalou ministryni Marii Benešovou (za ANO), která Stříže do čela NSZ navrhla.
