Komerční prezentace Aktual.: 15.07.2025 10:25
Praha – Někdejší čeští disidenti a další osobnosti veřejného života v otevřeném dopise vyzvali předsedu vlády i šéfy obou parlamentních komor, aby veřejně podpořili výzvu 11 uvězněných kritiků ruského režimu na osvobození tisíců nespravedlivě stíhaných ruských politických vězňů a ukrajinských civilistů vězněných v Rusku. ČTK to jménem signatářů sdělila Jarmila Johnová. V Česku se podle nich málo mluví o tom, že mnoho ruských občanů autokratickému režimu Vladimíra Putina vzdoruje a i s rizikem ztráty vlastní svobody a života se snaží o spravedlnost a dodržování lidských práv v zemi.
„Podle našeho názoru není nic horšího a nebezpečnějšího než o zločinech namířených proti svobodě mlčet,“ uvádí se v otevřeném dopise, který jeho autoři poslali premiérovi Petru Fialovi, předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (oba ODS) a předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).
Jedenáct uvězněných kritiků režimu začátkem července vyzvalo světové vůdce, aby se při uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou zasadili o hromadné propuštění politických vězňů a Ukrajinců uvězněných v Rusku. Celkem by podle nich mělo jít o přibližně 10.000 lidí, napsala agentura Reuters, která dopis uvězněných disidentů zveřejnila.
„Podpořením jejich výzvy posílíte veřejné povědomí o tom, že i v autokratickém Rusku usilují občané o spravedlnost, dodržování lidských i politických práv s rizikem ztráty vlastní svobody i života za nelidského zacházení nejen ve věznicích. Pokud se o zločinech páchaných na vlastních aktivních občanech v Rusku naše společnost nedozví, nebude ani schopna se účinně proti ztrátě vlastní svobody bránit,“ uvádí se v dopise někdejších českých disidentů.
Podepsali ho signatáři Charty 77 či členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, kteří během komunistického režimu poukazovali na porušování lidských práv a pomáhali perzekvovaným. Svůj podpis připojili například bývalý premiér, publicista a pedagog Petr Pithart, katolický kněz Václav Malý, bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, vrchní zemský rabín Karol Sidon, diplomat Martin Palouš, architektka Eva Jiřičná a další.
Rusko napadlo sousední Ukrajinu před více než třemi lety. Přímé rozhovory mezi oběma státy, které se v květnu a v červnu konaly v Istanbulu, nikterak nepostoupily k uzavření příměří a nastolení míru. Obě strany se alespoň dohodly na výměnách zajatců. Americký prezident Donald Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou.
