Komerční prezentace Aktualizace: 17.07.2024 12:57
Berlín – Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes přijala dlouho očekávaný návrh rozpočtu na příští rok v objemu 480,6 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory o podobu výdajů, nyní posoudí poslanci Spolkového sněmu, kteří by ho mohli schválit v listopadu. Opozice podobu rozpočtu kritizuje.
Rozpočet pro nadcházejí rok je zhruba o sedm miliard eur nižší než ten letošní. Letošní rozpočet původně počítal s výdaji za 476,8 miliardy eur (12,1 bilionu Kč), vláda se ho ale rozhodla zvýšit o půjčku 11 miliard eur (278 miliard Kč).
Rozpočet na příští rok počítá mimo jiné s veřejnými investicemi v objemu 57 miliard eur (1,4 bilionu Kč). Ministr financí Christian Lindner uvedl, že je to rekordní suma, která zároveň znamená pro občany v letech 2025 a 2026 celkovou úlevu 23 miliard eur (582 miliard Kč). Více o rozpočtu chce sdělit na odpolední tiskové konferenci.
Spolupředsedkyně postkomunistické Levice Janine Wisslerová návrh kritizovala za to, že je podle ní naplánován zcela bez rezervy, takže nebude možné v případě potřeby výdaje zvýšit. „Problémem je to, že rozpočet vůbec nepočítá s budoucími problémy,“ řekla. Dodatečné peníze je podle ní naléhavě nutné vložit mimo jiné do bydlení, dopravní infrastruktury, školství, nemocnic a do ochrany klimatu. Dluhovou brzdu, kterou rozpočet dodrží, označila za investiční brzdu. Ústavní opatření známé jako dluhová brzda brání rychlému zadlužování země.
Opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která je v Německu největší politickou silou, rozpočet označila za pochybný. Rozpočtový expert Křesťanskodemokratické unie (CDU) Helge Braun kritizoval naplánovanou podobu vysokých příjmů a velmi nízkých výdajů. „Realita nás dožene a hrozí, že (finanční) propast bude na konci daleko větší,“ řekl německému veřejnoprávnímu rozhlasu Deutschlandfunk.
Vláda se kvůli podobě výdajů dlouho přela. Původní termín počítal s tím, že návrh rozpočtu přijme už před dvěma týdny. Sporným bodem se stala zmíněná dluhová brzda. Zatímco Scholzovi sociální demokraté a koaliční Zelení chtěli vyšší výdaje a investice i za cenu větších dluhů, Lindner z liberálních svobodných demokratů (FDP) trval na dodržení rozpočtové kázně.
