Aktual.: 29.04.2026 13:53
Berlín – Německá vláda dnes schválila základní obrysy státního rozpočtu na příští rok a finanční plán na roky 2028 až 2030. V jádrovém rozpočtu, který zajišťuje základní chod státu, jsou podle DPA v příštím roce plánované výdaje ve výši 543,3 miliardy eur (13,2 bilionu Kč), tedy více než letos. Významně by měly vzrůst výdaje na obranu.
V aktuálním rozpočtovém roce se počítá s výdaji 524,5 miliardy eur. Nové dluhy v jádrovém rozpočtu na příští rok by měly dosáhnout 110,8 miliardy eur (2,7 bilionu Kč), což je rovněž více než letos. Připočíst je k nim třeba navíc dluhy ze zvláštního fondu na modernizaci německé infrastruktury, který vláda kancléře Friedricha Merze vytvořila loni.
O mnoho miliard přijde rozpočet na příští rok kvůli plánované reformě daně z příjmu, která by měla vstoupit v platnost 1. ledna a měla by ulehčit především lidem s nízkým a středním příjmem. Jak přesně by měla reforma vypadat, se ale konzervativní unie CDU/CSU a její koaliční sociální demokracie (SPD) zatím nedohodly.
Dohodu se naopak podařilo najít na zvýšení daní z alkoholu a tabákových výrobků a zavedení odvodu ze slazených nápojů. „Daní z cukru“ chce vláda získat 450 milionů eur (11 miliard Kč) do systému povinného zdravotního pojištění, jehož reformu dnes rovněž schválila. Podrobnosti o tom, jak by měl odvod ze slazených nápojů fungovat, zatím nejsou k dispozici.
Výdaje na obranu by měly v příštím roce vzrůst na 105,8 miliardy eur z 82,7 miliardy v letošním jádrovém rozpočtu. Třeba je k tomu ovšem připočítat i prostředky, které si na obranné výdaje Německo půjčí na mezinárodních trzích. Možnost se zadlužit kvůli zlepšení obranyschopnosti země má Merzův kabinet díky tomu, že loni vládní strany reformovaly takzvanou dluhovou brzdu. Toto ústavní opatření má bránit přílišnému zadlužování země.
Celkové výdaje na obranu by v příštím roce měly dosáhnout 144,9 miliardy eur (3,5 bilionu Kč). Podle propočtu agentury Reuters to odpovídá 3,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Loni se zástupci Severoatlantické aliance dohodli, že do roku 2035 budou na obranu vydávat pět procent HDP.
Po schválení prvních obrysů rozpočtu bude na ministerstvu financí pokračovat práce na detailech. Konkrétní návrh předloží ministr financí Lars Klingbeil v červenci. Spolkový sněm by o něm měl debatovat v září, schválit by jej měl do konce roku. „Sázíme v rozpočtu na rok 2027 na investice a sázíme na reformy,“ řekl Klingbeil dnes na tiskové konferenci.
Plánování rozpočtu zkomplikovala nepředvídatelná situace kolem války v Íránu. Spojené státy a Izrael před dvěma měsíci napadly Írán, válka způsobila světovému i německému hospodářství značné škody. Zdražily především pohonné hmoty, protože byla narušena plavba Hormuzským průlivem, který je klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu. Na počátku dubna snížily přední německé hospodářské instituty odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok na 0,6 procenta. Merzova vláda dokonce předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa poroste jen o 0,5 procenta. Ještě loni na podzim odhadovaly instituty letošní růst na 1,4 a vláda na 1,3 procenta.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}