Komerční prezentace Aktual.: 22.07.2025 20:19
Berlín – Česko má určité pochopení pro německé hraniční kontroly, dlouhodobé řešení boje proti nelegální migraci ale musí být evropské. Po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to v Berlíně řekl český premiér Petr Fiala. Německo provádí namátkové kontroly na české hranici od října 2023. Letos v květnu Merzova vláda režim na hranicích ještě zpřísnila.
„Bez evropského řešení se neposuneme dál,“ řekl Fiala. Podle něj je třeba mimo jiné zlepšit návratovou politiku či blíže spolupracovat s třetími zeměmi. Merz zdůraznil, že je z Fialových slov vidět, že Česko a Německo „mají přesně tentýž cíl“. Tím je podle předsedů vlád návrat ke společnému unijnímu prostoru bez vnitřních kontrol. „Chceme evropské řešení,“ zdůraznil také Merz. Do doby, než dokáže EU účinně chránit své vnější hranice, musí být ale podle něj kontroly na hranicích vnitřních.
Německo už od roku 2015 kontroluje svou hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září nařídila tehdejší ministryně vnitra Nancy Faeserová také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Nová německá vláda nastoupila v květnu se slibem, že výrazně zpřísní migrační a azylovou politiku. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v květnu den po nástupu do funkce nařídil zpřísnit kontroly na pozemních hranicích. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Výjimkou mají být podle nařízení jen zranitelné skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy či vážně nemocní. Navzdory rozhodnutí správního soudu, který v jednom konkrétním případě označil režim za protiprávní, Německo v jeho uplatňování pokračuje.
Polsko v reakci na německé kontroly 7. července začalo kontrolovat své hranice s Německem a Litvou. I některé další sousední země německé opatření kritizovaly, k protiopatřením ale žádná z nich nesáhla.
Fiala: Německo brzy schválí návrh smlouvy o krušnohorském železničním tunelu
Německá vláda se chystá schválit návrh mezinárodní smlouvy mezi Českem a Německem o výstavbě Krušnohorského tunelu na plánované vysokorychlostní železnici z Prahy do Drážďan, řekl premiér Fiala na tiskové konferenci v Berlíně. Česká vláda návrh smlouvy schválila už na počátku července.
Smlouva vymezuje plánování, výstavbu i provozování více než 30 kilometrů dlouhého tunelu, který by měl být klíčovou částí rychlodráhy z Prahy do Drážďan. Česko na tunel vynaloží kolem 45 miliard korun, na české straně bude měřit téměř 12 kilometrů.
Krušnohorský tunel bude nejdelší podobnou stavbou ve střední Evropě. Vedle osobních vlaků bude sloužit také nákladní dopravě, čímž vznikne nové kapacitní spojení s Německem a západní Evropou. Jde o nejsložitější stavbu v síti českých vysokorychlostních železnic. Se zprovozněním tunelu se počítá v roce 2039, po celé trati vlaky pojedou podle dřívějších informací Správy železnic v roce 2045.
Po schválení německou vládou podepíší smlouvu ministři dopravy obou zemí, poté je nutná ještě ratifikace v parlamentech.
Merz poděkoval Fialovi za muniční iniciativu, chce spolupracovat v bezpečnosti
Merz po jednání s Fialou poděkoval Česku za muniční iniciativu, kterou Praha pomáhá Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Německo a Česko jsou podle Merze blízcí partneři a přátelé, do budoucna bude klíčové prohloubení spolupráce v bezpečnosti a obraně. S tím souhlasil i Fiala, který přivítal, že s nástupem Merze do funkce kancléře Německo převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.
Merz označil českou muniční iniciativu za „příkladnou“ pomoc Ukrajině. Německo do ní podle něj přispívá „z přesvědčení“. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na nedávné návštěvě Prahy řekl, že Berlín přispěl už více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun). „Společně zvyšujeme tlak na Rusko,“ dodal dnes kancléř a připomněl také společné schválení 18. balíku protiruských sankcí Evropské unie.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi na svém území, pomohla loni dodat 1,5 milionu nábojů a dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní.
Klíčové bude nyní podle německého kancléře Merze v česko-německých vztazích prohloubení bezpečnostní spolupráce. Také Česko chce podle Fialy s Německem spolupracovat v obraně, příležitostí je podle něj například to, že se obě země rozhodly pořídit si americké letouny F-35. České firmy by se chtěly zapojit podle českého premiéra do výroby německých tanků. V plánu je také spolupráce v boji proti dronům.
Česká a německá pozice k válce v Pásmu Gazy jsou podle Fialy blízké
Česká a německá pozice k válce v Pásmu Gaze jsou podle Fialy blízké. Merz na tiskové konferenci v Berlíně znovu vyzval k uzavření příměří a doručení humanitární pomoci do Gazy. Podle Fialy ale nelze zaručit Palestincům v pásmu důstojný život, pokud nebude poražena teroristická organizace Hamás.
Fiala na dotaz jednoho z německých novinářů řekl, že Česká republika je dlouhodobě známá jako země, která podporuje stát Izrael a dbá na to, aby všechny pozice a rezoluce byly „vyvážené“. Důležité podle něj je, aby si lidé uvědomovali historické příčiny konfliktu mezi Izraelci a Palestinci i to, „co stálo na počátku současné krize“. Ocenil zároveň, že pozice Česka a Německa jsou v této otázce „blízké“.
Merz zdůraznil, že současná situace v Pásmu Gazy je „nepřijatelná“. Vyzval, aby izraelská vláda umožnila příměří a humanitární dodávky do Pásma Gazy. Podle Fialy ale musí být prioritou porážka „odporné teroristické organizace“ Hamás. Bez toho totiž podle něj není možné zajistit Palestincům v Pásmu Gazy důstojný život. Fiala zároveň zdůraznil, že je třeba vyvíjet tlak na Izrael, aby při své operaci v pásmu dbal na mezinárodní pravidla a zohledňoval „strašnou humanitární situaci“.
Fiala i Merz odmítli kritiku, že se Německo a Česko nepřipojily k iniciativě Británie a další více než dvacítky zemí k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy. Zdůraznili, že Praha i Berlín podpořily na konci června závěry summitu Evropské unie, které rovněž vyzývají k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Humanitární situaci v Gaze přitom závěry označily za katastrofální a zoufalou.
Izrael předloni 7. října napadlo z Pásma Gazy teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci, zabili přitom na 1200 lidí. Dalších 251 osob unesli jako rukojmí, velká část z nich už byla propuštěna. Izraelská armáda na nařízení vlády premiéra Benjamina Netanjahua podnikla následně ofenzivu do Pásma Gazy, která si dosud vyžádala přes 59.000 obětí. Velké části pásma byly zcela zničeny a na území panuje katastrofální humanitární situace.
Německo patří spolu se Spojenými státy k nejbližším spojencům Izraele. Německé vlády označují existenci a bezpečnost Izraele za státní zájem především kvůli historické odpovědnosti Německa vůči Židům plynoucí z holokaustu. Němečtí nacisté a jejich přisluhovači za druhé světové války, od jejíhož konce letos uplynulo 80 let, zavraždili zhruba šest milionů Židů.
V posledních týdnech ale Berlín stupňuje kritiku způsobu, jakým Izrael vede válku v Pásmu Gazy. Kancléř Merz už v květnu, tedy krátce po nástupu do funkce, Izrael neobvykle ostře kritizoval a zaměřil se přitom na vysoký počet civilních obětí. Od té doby přibylo na palestinské straně několik tisíc mrtvých civilistů.
Nyní je rozumné, že se premiéři V4 nescházejí, řekl Fiala
Za dané situace je rozumné, že předsednická země nesvolává schůzky premiérů členských zemí Visegrádské skupiny (V4), řekl v Berlíně Fiala v odpovědi na dotaz německého novináře. Pohled Maďarska a Slovenska na klíčové politické a bezpečnostní otázky se podle něj příliš liší od pohledu Česka a Polska.
„Spolupráce se v minulosti mnohokrát vyplácela,“ zdůraznil premiér Fiala a dodal, že na nižších úrovních funguje i nadále. „Ale je pravda, že na té nejviditelnější rovině, to znamená setkání předsedů vlád, tak na té se v poslední době schůzky nekonají a předsednická země takové schůzky nesvolává,“ řekl. Dodal, že „za dané situace“ to považuje za rozumné.
„Dělí nás pohled na některé klíčové mezinárodně politické a bezpečnostní otázky a je zbytečné to tajit,“ řekl Fiala. Visegrádská čtyřka je podle něj nyní rozdělena především v pohledu na podporu Ukrajiny a tlak, který je třeba vyvíjet na Rusko. Na jedné straně přitom podle něj stojí Maďarsko a Slovensko premiérů Viktora Orbána a Roberta Fica a na druhé Polsko premiéra Donalda Tuska a Česko, jehož vládě předsedá Fiala.
Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko nicméně mají podle českého premiéra nadále společné zájmy a „věcnou spolupráci tam, kde je to potřeba“. Jako příklad uvedl boj proti nelegální migraci či energetiku. Rozdílné názory na otázky bezpečnosti jsou ale „vážná překážka“.
Novodobá visegrádská trojka vznikla v únoru 1991, po rozdělení Československa se označení změnilo na čtyřku. Skupina se zaměřovala na posílení stability a spolupráce v regionu střední Evropy, po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nicméně ochladla. Předsednickou zemí Visegrádské skupiny je nyní Maďarsko, které otěže přejalo 1. července od Polska. Poslední setkání premiérů V4 se uskutečnilo v únoru loňského roku v Praze.
