Komerční prezentace Aktual.: 28.05.2025 15:30
Berlín/Moskva – Německo a Ukrajina dnes podepíší dohodu o spolupráci při výrobě střel dlouhého doletu. Na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Střely podle něj budou bez omezení dosahu, útočit s nimi bude Kyjev moci i na ruské území. Merz rovněž zdůraznil, že Německo bude pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, prohloubí s ní ale i hospodářskou spolupráci. Evropa podle německého kancléře nadále podporuje technická jednání Ukrajiny a Ruska o příměří, Moskva o ně ale nejeví zájem. Kreml dohodu o výrobě střel označil za nezodpovědnou provokaci, která má prodloužit válku.
„Naši ministři obrany dnes podepíší memorandum o pořízení zbraňových systémů dlouhého doletu z ukrajinské výroby,“ uvedl Merz. Podle něj nebudou v případě těchto střel existovat žádná omezení doletu. „Ukrajina se s nimi bude moci bránit, a to i proti vojenským cílům mimo své území,“ dodal. Později Merz doplnil, že cílem memoranda je umožnit společnou výrobu takových střel. Spolupráce v této oblasti podle něj bude i na průmyslové úrovni, a může se odehrávat jak na Ukrajině, tak v Německu. Další podrobnosti Merz sdělit nechtěl. Zelenskyj řekl, že cílem spolupráce je financování už existujících projektů.
V Německu se tento týden intenzivně debatovalo o významu Merzova pondělního výroku, podle kterého už Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní dodaných západními spojenci. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR v pondělí řekl, že „neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne“. Vicekancléř německé vlády a předseda sociální demokracie Lars Klingbeil nicméně odmítl, že by vláda změnila v poslední době v této věci přístup. Také Merz později na návštěvě Finska uvedl, že v pondělí popsal jen několik měsíců trvající praxi.
Podle Merze hodlá Německo dál vojensky podporovat Ukrajinu, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Prohloubit s ní chce také hospodářskou spolupráci. Ke konci letošního roku by se měly německá a ukrajinská vláda sejít na společném zasedání.
Kancléř rovněž uvedl, že Ukrajina je připravená k okamžitému a bezpodmínečnému příměří, snahy ale blokuje Rusko. „To, že se ruská strana zdráhá vést rozhovory, že se zdráhá dodržovat příměří, má teď skutečně důsledky,“ řekl s odkazem na podpis memoranda o spolupráci při výrobě střel dlouhého doletu a další připravované protiruské sankce.
Zelenskyj kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina, který podle něj nemá zájem na jednání. Řekl nicméně, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov telefonoval s Vladimirem Medinským, který vedl delegaci na rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu v polovině května. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že by bylo Putinovým vítězstvím, kdyby Kyjev nedostal pozvání na červnový summit NATO v Haagu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na berlínské oznámení dohody o výrobě střel uvedl, že se jedná o provokaci. „Není to nic jiného než další pokus přimět Ukrajince k pokračování v boji. A není to nic jiného než obstrukce pokusů vydat se cestou mírového procesu,“ řekl Peskov s tím, že postoj Berlína je „nezodpovědný“.
Zelenskyj dnes zavítal na návštěvu Německa poprvé od nástupu Merze do funkce kancléře na začátku května. Naposledy byl ukrajinský prezident v Berlíně loni v říjnu, tehdy se sešel ještě s Merzovým předchůdcem Olafem Scholzem. Dnes má na programu ještě setkání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Podle newsletteru webu Politico by mohl Zelenskyj zůstat v Německu do čtvrtka a zúčastnit se slavnostního předávání Ceny Karla Velikého v Cáchách, kterou obdrží předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Merz byl na Ukrajině několik dní poté, co jej Spolkový sněm zvolil desátým německým spolkovým kancléřem. Se Zelenským se tehdy sešel spolu s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a polským premiérem Donaldem Tuskem.
Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Tam byla domluvena rozsáhlá výměna zajatců a obě strany si skutečně od pátku do neděle předaly po tisícovce osob.
Diskuse o možném příměří v délce 30 dní, které navrhly USA a Ukrajina s ním po konzultacích s evropskými partnery souhlasila, se však nikam neposunula. Ruská strana, jejíž síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny nyní velmi pomalu postupují, opakovaně zmiňuje potřebu nejprve diskutovat o „základních příčinách“ konfliktu.
