Komerční prezentace Aktual.: 20.01.2025 11:39
Berlín – Německo hledí na druhý mandát amerického prezidenta Donalda Trumpa s obavami. Bojí se o stav demokracie ve světě, o další pomoc Ukrajině, ale i dopadů na vlastní blahobyt. Německý velvyslanec v USA v uniklém dokumentu varuje před maximálním rozložením systému, mezi německými ekonomy i politiky panuje nervozita kvůli možnému zavedení cel a dopadu na pracovní místa. Zhoršení německo-amerických vztahů po dnešní slavnostní inauguraci očekávají podle průzkumu agentury YouGov dvě třetiny Němců. Výhodou může podle německých médií být to, že na rozdíl od roku 2016 ví Berlín, na co se má připravit.
Republikán Trump se po dnešní inauguraci ve Washingtonu oficiálně stane 47. prezidentem Spojených států. Po čtyřech letech tak v Bílém domě nahradí demokrata Joea Bidena. Podle amerických médií se Trump okamžitě chopí svých prezidentských pravomocí a začne plnit část svých předvolebních slibů. V prvních dnech svého úřadování se podle agentury AP chystá podepsat více než sto exekutivních nařízení.
Jak velké změny Německo očekává, dokládá uniklý dokument německého velvyslance ve Washingtonu Andrease Michaelise, o kterém o víkendu informovala německá média. Trumpovy plány podle diplomata přinesou „maximální rozložení (systému), rozboření etablovaného politického pořádku a byrokratických struktur“. Společně s „plány na pomstu“ Trumpovo úřadování vyústí „v redefinici ústavního pořádku“ v USA. Trump se bude podle diplomatické depeše také snažit o „maximální koncentraci moci“ na úkor Kongresu a jednotlivých amerických států. „Základní demokratické principy a systém kontrol a rovnovah budou dalekosáhle podkopány, legislativa, výkon práva a média okradeny o nezávislost a politicky zneužity, velké technologické firmy se budou podílet na moci,“ dodává v interním dokumentu německý velvyslanec.
Německé ministerstvo zahraničí uniklou depeši nekomentovalo, uvedlo ale, že Německo má zájem na dobrých vztazích s USA. Také kancléř Olaf Scholz dnes listu Rheinische Post řekl, že dál počítá s úzkým partnerstvím se Spojenými státy. „Jako Evropská unie ale musíme pracovat i na vlastní síle,“ dodal. Znovu také zopakoval, že hranice nelze měnit silou a princip jejich neporušitelnosti platí pro všechny země. Už na počátku ledna kancléř neobvykle ostře reagoval na Trumpovy výroky, v nichž republikán nevyloučil použití vojenského či ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska.
Řada německých politiků v posledních týdnech vyjadřovala obavy o budoucnost demokracie ve světě, ve kterém se USA odklání od liberální demokracie a míří politicky doprava. V Německu, které na konci února čekají předčasné parlamentní volby, zesílily tyto obavy poté, co se do kampaně zapojil blízký Trumpův spolupracovník, miliardář Elon Musk. Ten opakovaně podpořil pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Její spolupředsedkyně Alice Weidelová s Muskem vedla více než hodinový rozhovor na jeho síti X, druhý spolupředseda strany Tino Chrupalla se na pozvání zúčastní inaugurace, stejně jako řada dalších evropských politiků krajní pravice.
Do německé předvolební kampaně se Trumpova politika výrazně promítla už před jeho nástupem do Bílého domu. Debatuje se o scénářích, které čekají Ukrajinu v případě, že by ji USA přestaly podporovat v obraně proti ruské agresi. Německo je po Spojených státech druhým největším poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu. Velkou diskuzi vyvolal Trumpův požadavek, aby spojenci v NATO vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Německo teprve loni poprvé splnilo závazek z roku 2014 vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Velká nervozita panuje ohledně dopadů Trumpova prezidentství na německé hospodářství, které se už nyní potýká s řadou strukturálních i konjukturálních problémů a loni druhý rok v řadě kleslo. Podle Institutu pro světové hospodářství (IfW) může být Trumpův druhý mandát hospodářsky nejtěžším okamžikem v dějinách Německa. Exportně orientovaná země se podle ekonomů musí připravit mimo jiné na Trumpem avizované zavedení cel. „Pokud cla skutečně zavedou, připraví to Německo o pracovní místa,“ varoval dnes předseda parlamentní frakce vládních sociálních demokratů Rolf Mützenich. Podle institutu Prognos závisí na exportu do USA v Německu 1,2 milionu pracovních míst, zvlášť ohrožených by jich bylo v případě zavedení cel 300.000, a to především v automobilovém průmyslu.
Podle průzkumu agentury YouGov očekává zhoršení vztahů mezi USA a Německem od Trumpova nástupu do úřadu 67 procent Němců. Jen osm procent se jich domnívá, že se vztahy zlepší. Zhoršení stavu německého hospodářství očekává v souvislosti s Trumpovou politikou 68 procent Němců, jen šest procent si jich myslí, že Německo bude v příštích čtyřech letech z americké politiky profitovat.
