Aktual.: 2.11.2024 10:01
Berlín – Německo je na křižovatce, výzvy spojené s ruskou válkou na Ukrajině, soupeřením USA a Číny i hospodářskými problémy ho nutí hledat novou cestu vpřed. V rozhovoru s ČTK to řekl nový český velvyslanec v Německu Jiří Čistecký. Vztahy Německa s Českem popsal jako historicky unikátní, země podle něj společně překonaly složitou historii a i díky tomu se naučily spolu hovořit i o těžkých tématech. Jedním z nich je nyní třeba migrace, v níž se ale podle velvyslance německá pozice stále více blíží té, kterou Česko zastává už od migrační krize v roce 2015. Do budoucna přitom nevyloučil ani sblížení názoru na jadernou energetiku.
Čistecký minulý týden předal pověřovací listiny německému prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, a ujal se tak oficiálně své funkce. V Německu přitom už v minulosti jako diplomat působil, v letech 1996 až 1999 na velvyslanectví v Bonnu a poté do roku 2001 v Berlíně. Německo, do kterého nyní přišel, je podle něj ale výrazně jiné než Německo 90. let.
„Panovala tady tehdy obrovská euforie a nadšení,“ řekl v rozhovoru Čistecký. Porevoluční nadšení se přitom týkalo i spolupráce se střední a východní Evropou. „Německo bylo plné optimismu, jaké příležitosti to přinese,“ dodal. Rozpad bipolárního světa, rostoucí počet konfliktů, včetně ruské války na Ukrajině, i zhoršení hospodářské situace, které vyvolává nárůst populismu a podpory radikálních stran ale podle velvyslance Německo překvapily. „Ve společnosti je cítit tlak a nervozita,“ řekl. Země se proto podle něj nyní nachází na křižovatce a bude si muset vybrat cestu, kterou se vydá.
Vztahy Německa s Českem jsou podle Čisteckého ale unikátní, a to i tím, že jsou dobré na všech úrovních: od nejvyšších politiků po běžné občany. „Zdaleka to neznamená, že se na všem shodujeme… ale naučili jsme se spolu mluvit i o těžkých tématech,“ řekl. Zásadní pro dnešní porozumění přitom podle něj byla složitá diskuse o česko-německé minulosti, díky níž se Česko a Německo naučily překonávat rozdílné názory a hledat společná řešení i u těžkých témat.
Jedním z nich je nyní migrace. Německo přitom podle velvyslance pod tlakem domácích problémů mění svůj přístup k ní a hledá řešení, které by bylo v souladu s právem na azyl a respektem k lidským právům, ale zároveň odpovídalo jeho bezpečnostním potřebám a hospodářským možnostem. „A to je v zásadě něco, co Česká republika říkala v roce 2015 i 2016… A my dnes vidíme, že se Německo této pozici velmi přibližuje, pokud není téměř identická,“ řekl.
Složitá je podle Čisteckého v česko-německých vztazích také debata o energetice, především té jaderné. O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla v květnu 2011 vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. V roce 2023, kdy Německo skončilo s jádrem, se země poprvé za více než 20 let stala čistým dovozcem elektřiny. Také v debatě o jaderné energetice by se ale podle velvyslance mohl německý názor v budoucnu přiblížit tomu českému, neboť v debatě o jádru v Německu ještě nepadlo poslední slovo. „Německo začíná vnímat, že jediná cesta vpřed nejsou obnovitelné zdroje,“ řekl.
Před postem v Německu byl Čistecký od počátku roku 2023 do dubna letošního roku chargé d’affaires českého velvyslanectví v Moskvě. Do Ruska tak přišel v době, kdy už téměř rok vedlo útočnou válku proti Ukrajině. Česko je navíc od roku 2021 na ruském seznamu „nikoliv přátelských zemí“, na který se původně dostalo jen spolu s USA. To podle Čisteckého ovlivnilo i jeho práci diplomata. „Ty vztahy jsou dnes zmražené na úplném minimu,“ řekl. Z běžné tvůrčí diplomacie, na kterou byl zvyklý z postů v Německu, Rakousku či Turecku, se musel přizpůsobit diplomacii „udržovací“. Další rozdíl oproti Německu je podle něj ten, jak se člověk v Rusku cítí. „Cítíte jako diplomat země, která není v přátelském kontaktu, ten tlak bezpečnostních složek… Ta atmosféra je tam těžká,“ dodal.
Zkušenosti z Ruska se Čisteckému budou hodit i v nové funkci velvyslance v Německu, které před ruskou invazí na Ukrajinu sázelo na spolupráci s Moskvou. Český a německý pohled na Rusko je ale nyní podle něj velmi podobný. „Shodneme se dnes, že Rusko je hrozba a že Rusko je impérium, které má potřebu expandovat, a že není jasné, kdy a kam bude expandovat,“ řekl. Zároveň podle něj ale Německo v ekonomické oblasti ještě zdaleka neopustilo myšlenku, že se jednou, až nastane mír, na ruské trhy vrátí. Poznání, že Rusko využívá hospodářství jako nástroj k dosažení politického vlivu, se ještě totiž nestihlo podle velvyslance plně propsat do německé společnosti. Česko na rozdíl od Německa v tomto ohledu Rusko vnímá „daleko realističtěji“.
Ohledně nutnosti podpory Ukrajiny v obraně proti ruské agresi se ale obě země podle nového velvyslance shodují. Připomněl například, že Německo je hlavním přispěvatelem do české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Berlín si je podle Čisteckého plně vědom, že porážka Ukrajiny by znamenala, že se ruská hrozba přiblíží k německým hranicím. Země by pak musela výrazně více zbrojit a postarat se také o další uprchlíky, kteří by z Ukrajiny přišli.
Celkově je podle Čisteckého česko-německá spolupráce v oblastech, v nichž se země shodují, i v těch, kde mají odlišné názory, důležitá pro stabilitu v regionu. Jako prioritu svého příštího působení v Německu tak vidí to, „aby Češi a Němci hledali společná řešení, nejen pro sebe, ale i pro Evropu; nebo se o nich aspoň bavili“.
