Aktual.: 17.04.2025 11:51
Berlín – Německo má potíže se svými mosty. Ukázal to případ drážďanského mostu, který se vloni v září zřítil do Labe, nebo berlínského mostu nad okružní dráhou, který byl kvůli havarijnímu stavu urychleně stržen v posledních dnech. Podle aktuální studie nevládní organizace Transport & Environment (T&E) by přitom mohlo být v Německu mostů, které vyžadují sanaci, mnohem více než stát v současnosti tvrdí. Studie hovoří až o 16.000, téměř 6000 jich přitom bude muset jít k zemi. Špatný stav infrastruktury má přitom přímý dopad na hospodářství, s jehož poklesem se Německo potýká už dva roky.
Podle nové studie evropské nevládní organizace T&E je potřeba nutně sanovat 16.000 mostů, které vlastní v Německu stát. „Pokud se bude sanace těchto mostů protahovat, budou náchylnější k opotřebení, což ve střednědobém výhledu povede k dalším nákladům,“ uvedla organizace zastřešující spolky, které usilují o udržitelnou dopravu. Podle německého ministerstva dopravy je na dálnicích a dalších silnicích ve správě státu zhruba 40.100 mostů, sanovat bude vláda muset v příštích deseti letech asi desetinu. Dalších zhruba 80.000 mají ovšem ve správě jednotlivá města a obce.
V městském majetku byl také drážďanský most Carolabrücke, jehož zřícení loni v září na špatný stav německé infrastruktury upozornilo. Jeho část spadla do Labe kvůli korozi několik minut poté, co přejela poslední tramvaj. Nikomu se nic nestalo, saská metropole se ale od té doby potýká s problémy kvůli demolici a hledá finance na výstavbu nové konstrukce. Drážďanský most se stal jakýmsi symbolem, není ale zdaleka jediným, kterému se v posledních měsících dostalo nechtěné pozornosti. Dopravu v českém příhraničí od listopadu pět měsíců komplikovala uzavírka labského mostu v městečku Bad Schandau, který se částečně otevřel až minulý týden.
V Berlíně pak v polovině března výrazně narušilo dopravu uzavření dálničního mostu nad okružní městskou dráhou. Kvůli havarijnímu stavu musel být takzvaný Ringbahnbrücke na západě metropole v posledních dnech stržen. Kdy bude stát jeho náhrada, není jasné. Most byl přitom součástí jednoho z nejdůležitějších dopravních uzlů v celém Německu. Spolková vláda na jeho demolici a náhradu uvolnila 150 milionů eur (asi 3,7 miliardy Kč). Poslední případ, který dokládá potíže s mosty, je teprve z úterý. Úřady musely nechat okamžitě uzavřít most v centru Magdeburku. Důsledky to má pro automobilovou a tramvajovou dopravu, ale i pro cyklisty a pěší.
„To, že je mnoho mostů v německé silniční síti ve špatném stavu, bylo dávno jasné,“ uvedla organizace T&E ve zprávě, ze které citovala agentura DPA. „Mnoho mostů, postavených často v 70. letech, bylo původně dimenzováno na menší zatížení,“ dodala. Podle evropské organizace bude nutné v příštích letech zcela nahradit 5905 mostů v majetku státu. „Dalších 10.240 je tak zatížených, že bude pravděpodobně potřeba náhradní stavba, eventuálně by ale mohlo pomoci i jejich posilnění,“ dodala organizace.
Nejhorší je podle T&E stav mostů ve spolkových zemích, které jsou městskými státy, tedy v Berlíně, Brémách a Hamburku. Horší je také stav mostů na západě Německa, kde byla jejich velká část postavena v 60. a 70. letech minulého století. Mosty ve východoněmeckých zemích jsou naproti tomu postavené z velké části v 90. letech, tedy po znovusjednocení Německa, a byly tedy už dimenzovány na větší zatížení.
„Němci jsou velmi dobří inženýři. Člověk by si myslel, že bude všechno fungovat,“ řekla nedávno agentuře AP předsedkyně poradního orgánu německé vlády pro ekonomické otázky Monika Schnitzerová. „Němci jsou ale zároveň velmi dobří v šetření a obzvlášť na infrastruktuře, na mostech, šetřili velmi dlouho,“ dodala.
S šetřením by ale měl být aspoň prozatím konec. Na obnovu německých mostů totiž budou v příštích 12 letech proudit peníze z nového infrastrukturního fondu, jehož zřízení prosadily strany pravděpodobné příští německé vlády: konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Investiční fond o objemu 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu Kč) bude přitom financován z půjček. O naléhavosti investic svědčí i to, že byl balík schválen ještě před tím, než se strany dohodly na koaliční smlouvě. V ní pak stojí, že „Německo potřebuje infrastrukturní vzpruhu“. „Týká se to nemocnic a škol i mostů a železnice,“ stojí v textu, který bude základem spolupráce příští vlády kancléře Friedricha Merze.
Cílem rozsáhlých investic do infrastruktury je mimo jiné posílit německé hospodářství, které loni druhý rok v řadě zaznamenalo pokles. Pět předních německých hospodářských institutů minulý týden ve společném výhledu navíc uvedlo, že se hrubý domácí produkt (HDP) Německa v letošním roce zvýší jen o 0,1 procenta. Loni na podzim předpovídaly ještě růst o 0,8 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
