Aktual.: 19.09.2025 17:20
Berlín – Německo ještě nedávno vzbuzovalo velká očekávání, že by mohlo svými investicemi a fiskálními změnami podpořit nejen vlastní hospodářství, ale i celou eurozónu. Nové plány zahrnovaly zejména uvolnění pravidel dluhové brzdy a vytvoření masivního infrastrukturního a klimatického fondu v hodnotě 500 miliard eur (12,2 bilionu Kč). Tyto kroky byly vnímány jako zásadní pro oživení ekonomiky země, která se v posledních letech potýká s hospodářským útlumem. Nyní ale ekonomové začínají zpochybňovat, zda a kdy k tomu dojde, napsal server zpravodajské televize CNBC.
Reforma dluhové brzdy umožnila, aby některé výdaje, především v oblasti obrany a bezpečnosti, byly vyňaty z přísných limitů pro zadlužování. To otevřelo prostor pro vyšší výdaje vlády. Očekávalo se, že díky tomu se podaří nastartovat ekonomiku a povzbudit růst, když v letech 2023 a 2024 hrubý domácí produkt země klesl a začátek letošního roku byl slabý. Zatímco v prvním čtvrtletí HDP stoupl o 0,3 procenta, v následujícím čtvrtletí naopak o 0,3 procenta klesl.
Zatím se ale výsledky nedostavují v takové míře, jak mnozí doufali. Ekonomové upozorňují, že i když se zvýšily objednávky v obraně a infrastruktuře, v datech o skutečném výkonu hospodářství to zatím není vidět. Hlavní ekonom firmy Berenberg Holger Schmieding uvedl, že hlavní problém je v tom, že v Německu trvá dlouho, než se přidělené peníze skutečně začnou utrácet.
Dalším faktorem je, že vláda nevyužívá nově získaný fiskální prostor jen na investice, ale také na jiné výdaje. Patří sem například snížení daně z elektřiny pro podniky, ale i pokrytí rostoucích nákladů na důchody, zdravotnictví a sociální dávky. Podle analytičky Capital Economics zaměřené na Evropu Franzisky Palmasové sice daňové úlevy budou mít pozitivní vliv na ekonomiku, ale vyšší výdaje na zdravotní péči a důchody odrážejí rostoucí náklady způsobené demografickým vývojem a pro ekonomiku přínos mít nebudou.
Odborníci proto varují, že i když se očekává, že změny pomohou Německu růst v roce 2026, tempo expanze nemusí být tak silné, jak se doufalo. Nejistota ohledně skutečného přínosu německých reforem tak zůstává, a tím i otázka, zda se země stane tahounem celé eurozóny.
Německé hospodářské instituty snížily své prognózy a očekávají, že příští rok ekonomika poroste jen o něco více než jedno procento. Evropská centrální banka (ECB) počítá v roce 2026 s růstem celé eurozóny kolem jednoho procenta. Podle odhadů by německý fiskální stimul mohl zvýšit domácí růst o asi 0,3 procentního bodu a tím zvednout hospodářství eurozóny o 0,1 procentního bodu.
Analytici ale upozorňují, že do vývoje celého regionu se promítají i další faktory. Eurozónu mohou podpořit nedávné snížení úrokových sazeb ze strany ECB a silný růst ve Španělsku, který táhne imigrace a rostoucí zaměstnanost. Negativně se naopak projeví americká cla či fiskální zpřísňování ve Francii.
Podle Schmiedinga by ale oživení Německa mohlo mít širší dopady než jen na HDP. Přechod od recese k růstu by mohl posílit důvěru v celé Evropě, protože právě Německo je pro většinu sousedů, ke kterým patří i Česká republika, nejdůležitějším obchodním partnerem.
