Komerční prezentace Aktual.: 15.10.2024 11:00
Berlín – Německá policie od loňského zavedení kontrol na hranicích s Českem zaznamenala 9400 případů nelegálního vstupu do země a zadržela 225 převaděčů. ČTK to dnes sdělil mluvčí německého ministerstva vnitra. Ve středu uplyne přesně rok od zavedení kontrol na hranicích Německa s Českem, Polskem a Švýcarskem. Podle mluvčího Berlín počítá s jejich prodloužením i po 15. prosinci, kdy skončí platnost současného nařízení.
Německo, které je součástí schengenského prostoru, kontroluje od září 2015 hranici s Rakouskem, před rokem zahájilo kontroly také na české, polské a švýcarské hranici a od poloviny letošního září kontroluje celou svou pozemní hranici. Už na počátku října kancléř Olaf Scholz prohlásil, že kontroly na hranicích budou pokračovat tak dlouho, jak jen to bude možné. „A to bude velmi dlouho,“ dodal.
„Kontroly na česko-německé hranici jsou nařízeny do 15. prosince 2024 a mají být nařízeny nově, respektive prodlouženy i po tomto datu,“ sdělil ČTK mluvčí německého ministerstva vnitra. Podle něj hraniční kontroly slouží „k ochraně vnitřní bezpečnosti Německa, omezení nelegální migrace a boji proti převaděčům, kteří pohrdají lidskými životy“.
Podle mluvčího ministerstva vnitra za rok kontrol němečtí policisté na hranici s Českem zaznamenali zhruba 9400 případů nelegálního vstupu, 2900 osobám odmítli přímo na hranicích umožnit vstup do země a zadrželi zhruba 225 převaděčů.
Podle pravidel schengenského prostoru by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu. Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Rakousko, Norsko, Itálie a Slovinsko, tedy osm z celkových 29 schengenských zemí.
Mluvčí rovněž uvedl, že Německo při provádění kontrol sází na úzkou spolupráci se sousedními státy. Kancléř Scholz přitom před týdnem v pořadu RTL Direkt spezial uvedl, že kontroly na německých hranicích působí ve vztahu se sousedy „mnoho mrzutostí“. Zářijové rozšíření kontrol na hranice s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem německá vláda oznámila v době vypjaté vnitropolitické debaty o migrační a azylové politice. Opoziční konzervativní CDU/CSU tehdy navrhovala zvýšit počet migrantů odmítaných přímo na hranicích. Proti tomu se ostře postavily například Polsko či Rakousko.
Scholz následně avizoval telefonáty s předsedy vlád sousedních zemí. Záhy berlínský úřad vlády informoval o rozhovoru Scholze s polským premiérem Donaldem Tuskem. Na počátku října Scholz telefonoval také s českým premiérem Petrem Fialou a podle prohlášení německé vlády se oba shodli, že výzvy, které představuje nelegální migrace a boj proti převaděčství, lze zvládnout jen společně. Problematika migrace bude jedním z témat summitu Evropské unie tento týden v Bruselu.
Počet nelegálních překročení hranic Evropské unie od letošního ledna do konce září je o 42 procent nižší než ve srovnatelném období loňského roku. Dnes to na základě předběžných dat oznámila Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), podle které letos bez dokladů a víz přišlo do EU 166.000 lidí.
Největší pokles Frontex hlásí ze západobalkánské a z centrální středomořské migrační trasy, přes které přišlo bez dokladů o 79 procent, respektive o 64 procent migrantů méně. Jednoprocentní pokles zaznamenala pohraniční agentura na západní středomořské migrační trase, která vede přes Španělsko, naopak na východní středomořské cestě přes Řecko registruje patnáctiprocentní nárůst. Těmito koridory nejčastěji přichází do unie lidé ze Sýrie, Afghánistánu, Tuniska, Bangladéše, Maroka, Senegalu či Turecka. Celkem tudy letos prošlo zhruba 121.800 migrantů bez dokladů.
Výrazný nárůst je patrný na východních pozemních hranicích EU, které se pokusilo nelegálně překročit 13.195 osob, což je o 192 procent více než loni ve stejném období. V tomto regionu zaznamenaly úřady nejčastěji pokusy dostat se bez dokladů do sedmadvacítky ze strany Ukrajinců, Syřanů a Somálců.
