Německý boj o klima. Ministr dopravy děsí řidiče plány na zákazy jízdy

ekl jsem obankm a obanm pravdu, tvrdil Wissing rozhlasov stanici Deutschlandfunk v souvislosti se svm vyjdenm v dopise pedstavitelm vldn koalice, kter u msce nespn jedn o pijet reforem zkona na ochranu klimatu.

Podle DPA bylo clem tiapadestiletho politika vyvolat tlak na koalin vldu socilnch demokrat (SPD), svobodnch demokrat (FDP) a Zelench, aby konen dolo k posunu. Spolu s tlakem pila i negativn reakce ady Nmc, pro n jsou auta nedlnou soust ivota, a tak nkterch vldnch pedstavitel, podle nich by Wissing neml vydvat nezodpovdn prohlen a it zbyten strach.

Nmecko se zavzalo, e do roku 2030 sn emise sklenkovch plyn o 65 procent ve srovnn s rokem 1990. Pro jednotliv sektory jako prmysl, energetiku, bydlen nebo dopravu je stanoveno maximln ron mnostv emis. Prv sektor dopravy ho loni pekroil, a nmeck zkony potaj s tm, e v takovm ppad mus odpovdn vldn ady pijmout okamit npravn opaten.

Ministerstva, kterch se to tk, maj ti msce na pedstaven okamitch program; letos pesn do 15. ervence. V tomto kontextu pilo vyjden ministra dopravy, podle nho se daj emise v jeho resortu dostaten omezit jen prostednictvm restriktivnch opaten, kter se tko vysvtluj obyvatelm, jako jsou napklad rozshl a asov neomezen zkazy jzdy o sobotch a nedlch.

Jen tak by podle Wissinga bylo letos mon omezit kodliv emise o dalch zhruba 22 milion tun ekvivalentu oxidu uhliitho (CO₂), co odpovd 15 procentm kilometr ujetch osobnmi auty i vce ne deseti procentm kilometr ujetch nkladnmi vozy.

U nkterch ministrova slova vyvolala vzpomnky na ropnou krizi v 70. letech 20. stolet, kdy byla o nedlch tyikrt zakzna jzda na dlnici.

V pondlnm prohlen Wissing uvedl, e koalice dospla k dohod, podle n nejsou zkazy zen nyn na poadu dne.

e by se nakonec zkazy znovu staly skutenost, si ale pozorovatel nemysl. Koalice toti uvauje o zmn klimatickho zkona, kter by sledoval dodrovn klimatickch cl jako celku, nikoliv po jednotlivch sektorech. Novela vak stle jet nen schvlena.

Nic novho

Nedle bez aut zailo zpadn Nmecko bhem ropn krize v roce 1973. Vlda Willyho Brandta tehdy vyhlsila tyi; prvn byla 25. listopadu 1973.

Tak rychlostn limity byly zavedeny v Nmecku ped necelm plstoletm pi ropn krizi. Rychlostn limity se v minulosti zavdly toti prv kvli spoe paliva. Ostatn i v eskoslovensku se jezdilo do roku 1979 na dlnicch neomezen tehdy, v dob probhajc druh svtov ropn krize, byly zavedeny rychlostn limity na vech silnicch. S ohledem na vysok stupe motorizace u ns je to rostouc pot se zsobovnm ropou, osvtlovalo zaveden limit vysln stanice Hvzda, ze kterho cituje esk rozhlas.

Nov plny

Poslaneck kluby nmeck vldn koalice se v pondl podle Reuters dohodly na flexibilnjm zkonu o ochran klimatu, kter by ponechal prostor pro dostatenou vkonnost sektor a zrove zavazuje vldu pipravit podrobn pln ochrannch opaten klimatu od roku 2030.

Pot, co nejvy soud v roce 2021 rozhodl, e Nmecko mus zpsnit jeho zkon o ochran klimatu, tehdej vlda stanovila vce ambicizn cle snen emis CO₂, vetn dosaen uhlkov neutrality do roku 2045.

Doposud rzn sektory, jako je energetika, doprava, prmysl a zemdlstv musely splovat vlastn ron emisn cle. Zodpovdn ministi, jejich sektory cle nesplnili, museli okamit spustit program k jejich plnn.

Ministr hospodstv Robert Habeck podle Reuters uvedl, e ron objem emis jednotlivch sektor by ml zstat stejn pro monitorovn, hodnocen a zajitn transparentnosti.

Pi vytven vt flexibility, pokud jde o ron cle, nov zkon tak ukld vld poprv zavst konkrtn opaten na ochranu klimatu na obdob 2030 a 2040.

Politika ochrany klimatu bude stle intenzivnj perspektivn, flexibilnj, a proto efektivnj, uvedl Habeck v prohlen.

Ekologick skupiny uvedly, e zmny by byly pekkou a vyzvaly ministra dopravy, aby okamit pedstavil opaten ke snen emis v tomto odvtv, aby se zabrnilo placen miliard eur na pokutch EU za nedodren cl od roku 2027.

Tento vykuchan zkon na ochranu klimatu… nee jedin problm, ktermu dve elila federln vlda , okomentoval Martin Kaiser, vkonn editel Greenpeace Nmecko.