Komerční prezentace Aktual.: 19.02.2025 09:10
Berlín – Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Neutěšený stav německého hospodářství je kromě migrace hlavním tématem kampaně před předčasnými volbami do Spolkového sněmu. Ekonomika se v posledních letech potýká s řadou problémů, například nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, přebujelou byrokracií, vysokými cenami energií či sílící konkurencí na asijských trzích, především v Číně. Zvlášť výrazně se to dotýká pro Němce tradičních odvětví, jako jsou automobilový, chemický či strojírenský průmysl. Německo je největší obchodní partner Česka, řada českých podniků je na něm závislá, a potíže německého průmyslu tak mají dopad i na české hospodářství.
„Míříme teď do opravdu hluboké strukturální krize,“ řekla Grimmová, která je členkou takzvané rady moudrých, poradního grémia německé vlády složeného z ekonomických odborníků. Vláda, která vznikne po nedělních volbách, podle ní bude muset přijmout řadu drastických opatření, aby situaci zlepšila. „Pokud se jí to nepodaří, považuji za nevyhnutelné, že vzniknou ve společnosti tvrdé konflikty a že v roce 2029 bude podpora extremistických stran opravdu velmi velká,“ dodala. Po letošních předčasných parlamentních volbách by se příští řádné volby měly konat v Německu za čtyři roky.
Na konci ledna německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj vzroste jen o 0,3 procenta. V loňském roce německá ekonomika, která je největší v Evropě, podruhé v řadě klesla, a to o 0,2 procenta. Podle Grimmové hrozí, že německé hospodářství bude dále stagnovat, náklady na sociální systémy ale porostou s tím, jak budou do důchodu odcházet silné ročníky takzvaného baby boomu. „Reakcí by mělo být, že zvýšíme investice a zvýšíme technologický pokrok,“ uvedla Grimmová. K řešení hospodářských problémů Německa by podle ní přispělo i zpružnění pracovního trhu.
Předseda DIW Fratzscher nevidí stav německého hospodářství tak pesimisticky jako Grimmová. Podle něj mají problém především některé obory, jiným se naopak daří, třeba IT. Nelze tak podle něj hovořit o tom, že by Německo bylo „nemocným mužem Evropy“. „Výzvy jsou ovšem obrovské,“ řekl profesor v rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři. „Nová spolková vláda musí změnit kurz v hospodářské a finanční politice,“ dodal. Prvním krokem, který by měla po volbách udělat, je podle něj obnovit důvěru v ekonomiku a vrátit do ní jistotu.
Fratzscher stejně jako Grimmová doporučuje zahájit „investiční ofenzivu“ na podporu německého hospodářství. Budoucí vládu rovněž vyzývá, aby reformovala takzvanou dluhovou brzdu, tedy ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Brzda se v posledních letech ukázala být i překážkou pro zadlužení kvůli investicím do infrastruktury. Že je Německo nutně potřebuje, přitom ukázalo mimo jiné zářijové zřícení mostu v Drážďanech. Reformovat by příští kabinet měl podle šéfa DIW také sociální systémy, a to tak, aby se více přerozdělovalo od bohatých k chudých místo od mladých ke starším. Na plyn by měla vláda šlápnout i v ekologické transformaci.
Zcela zásadním problémem, který se často podceňuje, je podle Fratzschera nedostatek pracovních sil v Německu, a to nejen těch kvalifikovaných. „Německo je více než kdy dřív odkázáno na přistěhovalectví, potřebuje výrazně víc přistěhovalců,“ uvedl. Nutné je přitom podle něj změnit některá současná pravidla a urychlit integraci imigrantů do pracovního trhu. Fratzscher přitom uznává, že tato potřeba německého hospodářství – tedy více migrantů – naráží na aktuální náladu v německé společnosti, která volá spíše po zastavení imigrace. „Tuhle mentalitu musíme v zájmu vlastního blahobytu změnit. Musíme pracovat na tom, abychom byli pro přistěhovalce atraktivnější,“ dodal.
O tom, kdo usedne v nové německé vládě, které oba ekonomové adresovali svá doporučení, se rozhodne už v neděli. Všechny strany ve svých programech slibují, že německé hospodářství znovu postaví na nohy. Recepty se ovšem liší. Sociální demokraté současného kancléře Olafa Scholze a zelení sázejí na masivní investice, konzervativní unie CDU/CSU či liberálové z FDP slibují snižování daní a zjednodušení byrokracie. AfD žádá především snížení cen energií, mimo jiné pomocí návratu k jádru či k odebírání plynu z Ruska.
Podle průzkumů volby vyhraje CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem. S kým vstoupí do koalice, není jasné. V hospodářské oblasti se nejvíce shoduje s FDP, která však nejspíš nepřekročí pětiprocentní hranici. Jako další partneři se nabízejí sociální demokraté či zelení. Není ale vyloučeno, že konzervativci budou nakonec muset vládnout s oběma ve čtyřkoalici.
S pravděpodobně druhou nejsilnější stranou po volbách, Alternativou pro Německo (AfD), CDU/CSU spolupracovat odmítá kvůli jejím extremistickým postojům. Realizace hospodářského a politického programu AfD by navíc podle řady ekonomů byla pro Německo katastrofou. Šéf DIW Fratscher tvrdí, že by zničila německý hospodářský model, který je založení na otevřenosti. Mluví také o „paradoxu AfD“: “Kdyby byl program strany naplněn, nejtvrději by to dopadlo na její voliče.”
