Aktual.: 8.01.2025 09:32
Berlín – V Německu se necelých sedm týdnů před volbami rozhořela debata o tom, kolik by měla země vydávat na svou obranu. Vyvolal ji návrh ministra hospodářství za stranu Zelených Roberta Habecka, aby se výdaje zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). A čerstvě ji přiživil i požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích v NATO požaduje dokonce pětiprocentní výdaje na obranu.
Habeck, který je kandidátem strany Zelených na kancléře, v rozhovoru s časopisem Der Spiegel v pátek vyzval, aby se německé výdaje na obranu zvýšily na 3,5 procenta HDP. Zástupci zemí NATO se v roce 2014 dohodli, že vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP.
Podle Habecka, ale ruská invaze na Ukrajinu z roku 2022 zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Válka definitivně ukončila také tradiční pacifistickou politiku strany Zelených, kteří nyní patří v Německu k jedněm z největších podporovatelů zbrojních dodávek Kyjevu.
Vicekancléř Habeck se kvůli svému návrhu dostal do sporu se sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem, který chce v předčasných volbách 23. února obhájit svou funkci v čele německé vlády. „Ten nápad mi přijde trochu nedozrálý. Chce zvýšit obranný rozpočet z téměř 80 miliard eur na 140 miliard eur, a tak ho téměř zdvojnásobit, aniž by se řeklo, na co ty peníze budou použity a odkud mají být,“ uvedl kancléř.
Scholz loni v červenci slíbil, že Německo bude dlouhodobě investovat do armády dvě procenta HDP ročně. Rok 2024 byl po desetiletích prvním, kdy země této hranice dosáhla. Bylo to ale jen díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který Scholz vytvořil po ruské invazi na Ukrajinu.
Habeck dnes v rozhovoru s časopisem Stern Scholzovu kritiku odmítl. Upozornil, že možnost investovat do armády ze zvláštního fondu skončí už v roce 2027. A kritizoval předchozí vládu konzervativců z CDU/CSU a sociálních demokratů, která podle něj bundeswehr úspornými opatřeními přivedla k úpadku. Kritika tak mířila i na Scholze, který byl ve vládě z let 2018 až 2021 ministrem financí.
Nový náboj německé debatě dodalo úterní vyjádření nastupujícího šéfa Bílého domu Trumpa, který chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP. Některé země NATO přitom nedosáhly zatím ani dvouprocentního cíle.
Odbornice na obrannou politiku a europoslankyně za liberální stranu FDP Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová dnes řekla, že Trumpův požadavek je sice přehnaný, ale výdaje na obranu Německo bude muset dál zvyšovat. Evropské země NATO podle ní budou muset napříště převzít také větší zodpovědnost za svou vlastní bezpečnost, v posledních desítkách let se totiž Německo „schovávalo za USA „. Podle jejího stranického kolegy Marcuse Fabera se spojenci z NATO budou muset dohodnout na zvýšení závazku výdajů, bude ale spíše kolem tří než pěti procent. Za „naprosté šílenství“ Trumpův požadavek označil poslanec sociální demokracie a odborník na zahraniční politiku Ralf Stegner. „Nepotřebujeme ve světě více zbraní, ale méně,“ uvedl.
Bezpečnost a obrana se kvůli obavě z agresivní politiky Ruska, které před téměř třemi lety napadlo Ukrajinu, staly důležitými tématy předvolební kampaně v Německu, a to společně s hospodářským oživením a migrační a azylovou politikou.
