Aktual.: 22.02.2025 11:12
Berlín – Většina německých voličů s přistěhovaleckými kořeny důvěřuje podle průzkumů spíše levicovým stranám a ČTK to před nedělními volbami do Spolkového sněmu potvrdili i přední představitelé turecké a muslimské komunity v Německu. Generální tajemník Ústřední rady muslimů v Německu (ZMD) Aladdin Beiersdorf-El Schallah míní, že velká část německých muslimů koketuje s odevzdáním hlasu krajně levicové straně Levice nebo od ní nedávno odštěpenému radikálnějšímu Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Podle šéfa ZMD i předsedy Turecké obce v Německu (TGD) Gökay Sofuoglua pak nejen krajní pravice v Německu populistický zneužívá protimuslimských nálad, které posílily útoky v ulicích německých měst z poslední doby.
Sofuoglu ČTK řekl, že etničtí Turci v Německu prožívají podobné problémy jako ostatní Němci. Jejich tíhnutí k levici je tak podle něj dáno například sociálním postavením velké části této etnické menšiny. Hospodářské problémy, inflace nebo ekologické problémy se týkají muslimů i nemuslimů, zdůrazňuje Sofuoglu.
Také z lednového průzkumu Německého centra pro výzkum integrace a migrace (Dezim) vyplývá, že starosti oprávněných voličů bez ohledu na jejich původ jsou podobné. Oslabené německé hospodářství a inflace jsou pro všechny Němce v současnosti hlavními problémy.
Sociologové zjistili, že mezi lidmi s migračním původem má největší volební potenciál Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze. Odevzdání svého hlasu této straně zvažují téměř tři čtvrtiny dotázaných. Následují konzervativní unie CDU/CSU, Zelení a liberální FDP.
Sofuoglu potvrdil, že dosud bylo pravidlem, že Němci tureckého původu volili převážně SPD, což do značné míry platí i nadále. „Mezitím však volí i jiné strany – Zelené, CDU i Levici,“ upozornil šéf TGD.
Už několik let využívá negativní emoce spojené s migrací ve svůj prospěch zejména Alternativa pro Německo (AfD), která se podle průzkumů může těšit na dosud nejlepší volební výsledek na spolkové úrovni od svého vzniku v roce 2013 a pozici druhé nejsilnější politické strany v zemi.
Kandidátka AfD na kancléřku Alice Weidelová si osvojila termín „remigrace“, jímž krajní pravice označuje koncept hromadného vyhošťování lidí bez řádného povolení pobytu v Německu. O nutnosti změnit či přitvrdit migrační politiku ovšem hovoří většina německých politických stran.
„Bohužel se najdou i tací, kteří říkají, že letos budou volit AfD,“ míří představitel turecké menšiny do vlastních řad. Sofuoglu odhadl, že počet těchto lidí mezi voliči s kořeny v Turecku je zhruba pět procent. „Jsou to zejména velmi mladí lidé, kteří se snadno nechají zasáhnout tiktokovou kampaní AfD,“ vysvětluje Sofuoglu.
Paradox, kdy němečtí občané tureckého původu volí protiimigrační stranu, si vysvětluje odlišností novodobých přistěhovalců „Mnozí si myslí, že uprchlíci, kteří do Německa přicházejí nyní, představují rušivý faktor, tedy že zkrátka negativním způsobem ovlivňují život tady zdomácnělých migrantů,“ říká Sofuoglu.
Generální tajemník Ústřední rady muslimů v Německu (ZMD) Beiersdorf-El Schallah ČTK řekl, že muslimové v Německu volí různě a záleží na jejich zájmech. Někteří se například dívají na to, jak se Německo staví k izraelsko-palestinskému konfliktu, jiní na to, co strany mohou přinést jejich životu v Německu a jak řeší sociální problémy. Ale většina podle Beiersdorfa-El Schallaha nyní tíhne k velmi levicovým stranám, jako jsou BSW či Levice. Důvodem je to, že je silně zklamali Zelení i SPD.
Beiersdorf-El Schallah i Sofuoglu vyjádřili pochopení pro to, že většinová německá společnost má obavy z radikálního islamismu. Většina německých politických stran však podle nich toto téma uchopila populisticky.
„Politický islám je v Německu problém, ale problém je i posun k radikální pravici. Demokracie je v Německu pod palbou obou. Proto musí demokratické síly proti oběma těmto silám postupovat společně,“ vyzval Sofuoglu. Zatím však prý sleduje opak.
To, že nyní například i konzervativní unie CDU/CSU, která je favoritem nedělních voleb, razí téma zpřísnění migrační a azylové politiky, považuje za populismus. „CDU a CSU dělají právě to, co by demokratické strany vlastně dělat neměly. V mnoha věcech AfD napodobují,“ řekl Sofuoglu a upozornil, že tento vývoj je obecně nebezpečný pro německou demokracii.
Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz z CDU požaduje mimo jiné důslednější deportace odmítnutých žadatelů o azyl a odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli na azyl nárok.
Sofuoglu se nedomnívá, že migraci je nyní třeba výrazněji regulovat. „V Německu už existuje dost zákonů, které to regulují. Musí být jen uplatňovány,“ tvrdí.
Beiersdorf-El Schallah pak varuje před vytvářením souvislosti mezi radikálním islámem a migrací. V Německu pozoruje údajně velmi silný „protimuslimský rasismus“. „Ve srovnání například s antisemitismem jsou problémy muslimů velmi přezírány. Muslimové se často cítí jako otloukánci. Když probíhají koaliční jednání, jsou problémy muslimů první, které vypadnou,“ tvrdí představitel muslimů v Německu.
Od začátku nynějšího izraelsko-palestinského konfliktu v Pásmu Gazy v říjnu 2023 bylo podle něj v Německu přes 1000 islamofobních incidenů. „Ale to média nevzrušuje, to pro ně není téma,“ tvrdí Beiersdorf-El Schallah.
Většina muslimů v Německu vnímá vysokou podporu AfD jako „potvrzení situace a nálady, o které dlouho mluvíme“, řekl představitel ZMD. Silný posun doprava byl v kampani patrný nejen u CDU nebo AfD, ale už i už Zelených, SPD a FDP.
Sofuoglu přitom zdůrazňuje, že nemá strach jen z posilování islamofobie v Německu, ale také z růstu antisemitismu a homofobie. „Myslím, že s posilováním AfD budou mít všechny menšiny v Německu problémy s uplatněním v budoucnu,“ varoval představitel turecké menšiny v Německu.
Ve 83milionovém Německu žije 5,5 milionu muslimů. Etnických Turků je v zemi zhruba 2,3 milionu.
