Nemocných se žloutenkou typu A je v Česku nejvíc od roku 1996

Komerční prezentace Aktual.: 7.10.2025 13:52

Praha – Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A, loni za celý rok 636. Letošní počet je zatím druhý nejvyšší od roku 1989, více jich bylo jen v roce 1996, a to 2083. Téměř 40 procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Hygienici dříve uvedli, že se nemoc šíří mezi lidmi bez domova. Podlehlo jí letos už 21 lidí, pět úmrtí přibylo v září. Loni byli zemřelí dva.

„K většině úmrtí došlo u osob s rizikovým chováním a jiným chronickým postižením jater. Právě u těchto osob může mít virová hepatitida A závažnější až fatální průběh. Riziko závažného průběhu a úmrtí narůstá s věkem a je vyšší u osob s chronickým onemocněním jater nebo oslabenou imunitou,“ uvedla na dotaz ČTK Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Nemoc souvisí se špatnou hygienou. „Největší problém to bývá u malých dětí, v sociálně vyloučených komunitách, ale i u lidí bez domova, na ubytovnách a podobně,“ řekla ČTK na začátku září hlavní hygienička Barbora Macková. V Praze hygienici cíleně očkují bezdomovce a další rizikové skupiny, metropole kvůli nákaze také posílila úklid vozidel a stanic městské hromadné dopravy.

Od letošního března každý měsíc případů přibývá, v srpnu jich bylo 295, v září 428 a v říjnu za pět dní dalších 66. Více nemocných lékaři pravidelně zachytávali v 70. letech a koncem 80. let minulého století, v rekordním roce 1979 jich bylo přes 32.000.

„Případy jsou hlášeny ve všech věkových skupinách, od nejmenších dětí až po seniory,“ dodala Fabiánová. Nejvíc nemocných je ve věkové skupině 35 až 39 let (204), poté u dětí od pěti do devíti let (163). Onemocnělo také deset dětí do jednoho roku.

Příznaky žloutenky A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se onemocnění projevuje zežloutnutím kůže a bělma očí typickým pro záněty jater, dále tmavou močí, světlou stolicí a svěděním kůže. Nákaza se šíří převážně špinavýma rukama, odborníci proto apelují zejména na jejich důkladné mytí.

Apelují také na očkování, které si lidé ale musí platit sami. Podle hlavní hygieničky by bylo vhodnější, aby vakcína, která stojí zhruba 1700 korun, byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Potřeba jsou dvě dávky. Zdravotní pojišťovny část ceny zpětně proplácejí, příspěvek je většinou řádech stokorun.

Počty případů žloutenky typu A v letošním roce:

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Počty případů žloutenky typu A za posledních 49 let:

Zdroj: Státní zdravotní ústav a ministerstvo zdravotnictví

*do konce září