Po mrt pjemce dchodu si SSZ v nkterch ppadech stahuje neoprvnn vyplacenou penzi z bankovnho tu automaticky. S bankami m toti uzaven smlouvy, kter ji k takovmu kroku opravuj.

Po mrt manela mi sociln sprva oznmila, abych s jeho dchodem nic nedlala, e si ho z bankovnho tu sthnou zptky. Zarazilo m tehdy hlavn to, e me sociln sprva sahat na mj et, popisuje osobn zkuenost pan Jana z Plzeska. Starobn dchod toti sociln sprva zaslala na jej bankovn et, jeliko byl vn nemocn, nikam ji del dobu nevychzel a pan Jana se o nj dlouhou dobu starala.

SSZ s bankami pi vplat peplatk spolupracuje

Takov praxe, kdy banka sama pouke neoprvnn vyplacenou dvku dchodovho pojitn z tu zpt sprv socilnho zabezpeen po mrt jeho pjemce, je ale bn a je v souladu se zkonem.

Pokud je vplata zaslna na bankovn et, SSZ d banku o navrcen peplatku. Jde o zkonn postup upraven zkonem . 155/1995 Sb., na jeho zklad m SSZ s pslunmi bankami podepsan smlouvy o vracen provedench, ale nenleejcch dchodovch spltek, vysvtluje vedouc oddlen komunikace a tiskov mluv SSZ Tereza Koukolov.

Pokud na bankovnm tu klienta, kam dchod piel, ji nen dostatek penz, aby je banka mohla poukzat zpt sociln sprv, pak ad poaduje penze po osob s dispozinm prvem k tu zemelho. V situaci, kdy neml nikdo jin monost nakldat s penzi na tu, mus peplatek na dchodu sociln sprv vrtit manel nebo manelka zemelho s nrokem na pozstalostn penzi.

Dle dti a rodie, jestlie ili se zemelm v dob jeho smrti v domcnosti. Pokud neexistuje dn z tchto osob, peplatek se povauje za dluh dchodce a vypod se v rmci ddictv, objasuje mluv SSZ.

V ppad pan Jany, kdy dchod jejho zemelho manela chodil na jej et, pechz povinnost vrtit peplatek na ni. Stejn povinnost plat u hotovostn neoprvnn vyplacench dchod, kdy je pevezme nkter z pozstalch.

Kdy sociln sprva d o vrcen vyplacenho dchodu

Pi posuzovn oprvnnosti vyplacenho dchodu po mrt jeho pjemce sehrvaj v nkterch ppadech zsadn roli dny, a nkdy dokonce hodiny. Urujc je v takov situaci stanoven vplatn den dvky dchodovho pojitn a datum mrt jejho pjemce.

Podle platn legislativy nepoaduje sociln sprva dchod zpt, kdy jeho pjemce zeme ve vplatn den svho dchodu nebo pozdji. Tak nevznik peplatek na dchodu a sociln sprva jej tedy nepoaduje vrtit, a to ani v jeho pomrn stce, k finann poradce skupiny Partners David Kuera.

Opan scn ale nastv v situaci, kdy pjemce penze zeme ped vplatnm dnem dvky, a to teba jen o jedin den. Pak sociln sprva vyke peplatek na dchodu a nrokuje si jeho vrcen v pln vi.

Dchody se vyplcej dopedu

Peplatky na dchodech vznikaj pevn v dsledku toho, e se veker dvky dchodovho pojitn vyplcej v msnm pedstihu, tedy dopedu. A SSZ se o mrt pjemce dvky asto dozvd se zpodnm a a v moment, kdy ji dchod na jeho et i et jin oprvnn osoby odeslala. Proto i upozoruje, e oznmit mrt pjemce dchodu sociln sprv nen sice povinnost jeho blzkch a pbuznch, ale je praktick o nm SSZ informovat.

Vzhledem k tomu, e zapracovn jakkoliv zmny do systmu je otzkou zpravidla nkolika dn, oznmit mrt blzkho vem klientm doporuujeme, k tiskov mluv SSZ.

Nedoplatek dchodu naopak vyke sociln sprva napklad kvli tomu, e jeho pjemce pobval del dobu v nemocnici i jinm zdravotnickm zazen a dchod i dchody si ped svm mrtm nepevzal.

I tady plat podobn posloupnost jako u peplatku, kdy nrok na tyto nevyplacen dchody maj manelka i manel a pak dti, upesuje David Kuera. Jinak pechz nevyplacen dchod nebo i dchody podobn, jako je tomu u peplatku do ddickho zen.

Podíl
Exit mobile version