Netanjahu poděkoval Macinkovi a Babišovi za podporu ČR Izraeli

Izraelský ministerský předseda při přijetí Macinky uvedl, že ministr zahraničí je „příkladný představitel tohoto přátelství“ mezi Českou republikou a Izraelem. „Chci poděkovat vám, a samozřejmě také (premiérovi) Andreji Babišovi za velkou podporu,“ zdůraznil také izraelský premiér. „Děkuji vám za vaše přátelství a vaši charakternost,“ dodal.

V minulém století podle Netanjahua oba národy navázaly „významné morální partnerství, které prověřil čas“. „A nyní se pokoušíme ho (partnerství) posunout na ještě vyšší úroveň,“ uvedl Netanjahu.

Macinka měl dnes v Izraeli na plánu řadu setkání, hovořil například s izraelským ministrem zahraničím Gideonem Saarem.

Macinka chce otevřít debatu o přesunu ambasády do Jeruzaléma

Macinka by rád znovu otevřel diskusi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Český ministr zahraničí to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání se Saarem. Macinka ale také uvedl, že rozhodnutí nezáleží jen na něm, ale na celé vládě a na vládní koalici.

Macinka řekl, že ho mrzí, že diskuse o tomto tématu utichla. „Měli bychom toto téma opět otevřít,“ řekl s tím, že se o to bude snažit. „Ptáte-li se mě na datum, tak to vám neřeknu,“ dodal. „Nezáleží jen na mě, já jsem jen ministr zahraničí,“ řekl s tím, že rozhodnout musí vláda.

Podle Macinky nejde pouze o symbolický význam, ale přesun ambasády do Jeruzaléma by měl podle něj i praktickou výhodu. V Jeruzalémě sídlí izraelská vláda, parlament i prezident.

Macinka dnes také připomněl, že přesun českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma podpořil loni v prosinci v Praze na shromáždění při příležitosti začátku židovského svátku chanuka. To se uskutečnilo den předtím, než byl jmenován ministrem zahraničí. Tehdy prohlásil, že česká ambasáda měla být v Jeruzalémě už dávno.

České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od roku 2021 kancelář.

Debata o možném přesunu české ambasády se rozvířila mimo jiné v roce 2017 poté, když americký prezident Donald Trump oznámil, že USA uznají Jeruzalém za hlavní město Izraele. USA pak své velvyslanectví v Jeruzalémě otevřely v květnu 2018, což provázely nadšené projevy izraelských politiků, ale i bouřlivé protesty Palestinců.

Status Jeruzaléma je dlouhodobým předmětem sporu Izraele a Palestinců, kteří jeho východní část okupovanou Izraelem od války v roce 1967 chtějí jako hlavní město svého budoucího státu. Valná většina zemí OSN má velvyslanectví v Tel Avivu.

Macinka, který je dnes na pracovní návštěvě Izraele, dopoledne spolu s ministrem Saarem uctil oběti holokaustu v jeruzalémském památníku Jad vašem. Na programu má ještě jednání s premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem s Jicchakem Herzogem.

Macinka uctil v Jeruzalémě památku obětí holokaust

Macinka dnes navštívil jeruzalémský památník obětí holokaustu Jad vašem. Se Saarem tak uctil památku šesti milionů Židů povražděných v období nacistického Německa. Macinka památník navštívil v den Jom ha-šoa (Den holokaustu a hrdinství), jímž si každoročně Izraelci připomínají tuto tragickou kapitolu světových dějin. Saar později v příspěvku na síti X označil Českou republiku za jednoho z největších přátel Izraele na světě.

„Musíme se z minulosti poučit a nikdy nesmíme zapomenout na okolnosti, které vedly ke druhé světové válce a k holokaustu. Mezi demokratickými státy tehdy nepanovala solidarita, například Československo bylo opuštěno Francií a Británií… poté byl jeden stát za druhým okupován,“ řekl v památníku Jad vašem šéf izraelské diplomacie. „Svět musí stát společně za svými hodnotami,“ zdůraznil Saar.

Později na síti X Saar označil Macinku za přítele a Českou republiku „za jednoho z největších přátel Izraele na světě“. Podle šéfa izraelské diplomacie spolu ministři ustavili společnou ekonomickou komisi, kterou povedou. „Posuneme naše strategické přátelství a hospodářské vztahy na vyšší úroveň“, uvedl Saar v příspěvku doprovázeném fotografiemi společné návštěvy památníku Jad vašem.

Pietní akce se dnes konají po celém Izraeli. V 10:00 místního času (09:00 SELČ) se v zemi rozezněly sirény, nikoli však varovné, jako je obvyklé před leteckými útoky, a lidé pak drželi dvě minuty ticha. Na ulicích se zastavila i auta a jejich řidiči vystoupili, aby si se skloněnou hlavou připomněli oběti holokaustu.

Vzpomínka v Izraeli začala tradičně už o den dříve, v pondělí večer ceremoniálem v památníku Jad vašem, kde pokračuje vzpomínkový ceremoniál i dnes.

Jom ha-šoa má pohyblivé datum určované podle židovského kalendáře. Připomíná povstání ve varšavském ghettu z roku 1943 a v Izraeli je tento den státním svátkem.

Macinka má dnes v Izraeli na programu také jednání s předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem a s prezidentem Jicchakem Herzogem. Večer se vrací do Česka.

Šéf české diplomacie tento týden v komentáři pro izraelský deník Israel Hajom ujistil o české podpoře Izraele. Svůj komentář Macinka opatřil titulkem „Zatímco západ morálně hnije, my stojíme při Izraeli“. „V době, kdy Izrael bojoval za nezávislost, jsme posílali zbraně. Dnes se situace nemění a budeme bránit napadený národ,“ uvedl Macinka; podle něj nyní některé země zastavují vojenské dodávky, ale český export zbraní do Izraele roste.

Šéf české diplomacie dále v článku hovoří o tom, co nazývá absurdním morálním rozkladem západního akademického prostředí. „Vidíme aktivisty prosazující genderovou fluiditu a studenty zabývající se queer teorií, jak pochodují na podporu režimů, pod jejichž vládou by nepřežili ani jediné odpoledne. V Gaze nebo Teheránu by tito demonstranti nebyli oslavováni; byli by zlikvidováni,“ napsal. Podle Macinky skupiny jako palestinské teroristické hnutí Hamás, libanonský Hizballáh „a jejich vládci v Íránu vnímají tyto západní příznivce přesně tak, jakými ve skutečnosti jsou: jako užitečné idioty“. „Jsou to nástroje propagandy, jejichž úkolem je poskytnout intelektuální zástěrku pro návrat k barbarství. Jedná se o sebevražednou sektu maskující se za progresivní aktivismus,“ uvedl Macinka v patrném odkazu na propalestinské aktivisty.

Zatímco v palestinském Pásmu Gazy nyní platí křehké příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás, při kterém ovšem boje podle dostupných zpráv zcela neustaly, sever Izraele je terčem útoků libanonského proíránského hnutí Hizballáh. Na ty izraelská armáda odpovídá vzdušnými údery i pozemní invazí na jihu Libanonu. Hizballáh začal útočit poté, co Izrael a Spojené státy na konci února podnikly údery na Írán, což vyústilo v nynější válečný konflikt na Blízkém východě.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}