Nezaměstnanost v ČR zůstala v únoru na čtyřech procentech

Komerční prezentace Aktualizace: 8.03.2024 11:02

Praha – Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stagnovala na lednových čtyřech procentech. Lidí bez práce bylo na konci února 296.107, což bylo o 561 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně stoupl o 1796 na 268.579. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v únoru byla nezaměstnanost o desetinu procentního bodu nižší, činila 3,9 procenta. Oslabení ekonomiky se podle analytiků začíná projevovat méně volnými místy. Na trhu práce trvají nerovnosti mezi muži a ženami. Podíl nezaměstnaných žen je dlouhodobě vyšší. Vyrovnání mezd by zvýšilo HDP, uvedli analytici.

„Míra registrované nezaměstnanosti se po lednovém nárůstu stabilizovala. Již třetí měsíc po sobě převyšuje počet uchazečů o zaměstnání v naší evidenci počet evidovaných volných pracovních míst,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR (ÚP ČR) Daniel Krištof.

V únoru se již podle ÚP ČR neprojevuje dopad ukončení sezonních prací či pracovních poměrů na dobu určitou, což bylo důvodem růstu počtu uchazečů o zaměstnání v lednu. „Na druhou stranu v únoru ještě nedochází k poklesu nezaměstnanosti kvůli zahájení sezonních prací,“ dodal úřad.

Nejvyšší nezaměstnanost byla v únoru v Ústeckém kraji, kde činila šest procent, a v Moravskoslezském kraji s 5,5 procenta. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti, 2,9 procenta, byla v Praze, následovaly Zlínský a Plzeňský kraj s 3,2 procenta. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde dosáhla 8,2 procenta, nejnižší podíl nezaměstnaných zaznamenal okres Praha-východ, kde práci hledalo 1,5 procenta lidí.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v únoru 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 11 uchazeči na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.

Na téměř tři čtvrtiny z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, dvě třetiny pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají podle úřadů práce nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze, zaměstnavatelé tam nabízejí téměř 80.000 volných pracovních míst.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v únoru 272.376.

Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 do konce letošního února získalo práci téměř 383.500 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Někteří se mezitím již vrátili zpět na Ukrajinu nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci ledna jich v Česku pracovalo 121.338. Nejvíce, zhruba 21.600, ve Středočeském kraji, následovaly Plzeňský kraj s 16.800 a Praha se 14.900 zaměstnanými uprchlíky. Nejčastěji pracovali jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali, uvedl ÚP ČR.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR:

Údaje v závorce uvádějí počet dosažitelných uchazečů od 15 do 64 let, kteří mohou okamžitě nastoupit do práce.

Zdroj: Úřad práce ČR

Analytici: Oslabení ekonomiky se začíná projevovat méně volnými místy

Oslabení české ekonomiky se na trhu práce začíná projevovat menším počtem volných pracovních míst. Přesto ale nezaměstnanost nebude pro Česko znamenat problém a za celý letošní rok zůstane pod čtyřmi procenty, shodli se dnes analytici oslovení ČTK. Podle nich se tak firmy i nadále budou potýkat s nedostatkem zaměstnanců.

„Únorová stagnace míry nezaměstnanosti je v tuzemsku standardním jevem, který odráží podobně utlumenou aktivitu sezónních činností jako v lednu. Nevalná kondice české ekonomiky se ovšem do statistik pracovního trhu již mírně propisuje. Počet volných pracovních pozic se letos nachází na hodnotách, které jsme pozorovali naposledy v dubnu roku 2018. A lidí bez práce je, pokud odhlédneme od období poznamenaného pandemickými uzavírkami, nejvíce od srpna roku 2017,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Také analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že v únoru 2022 bylo volných míst zhruba 363.900, loni v únoru 283.100 a letos 268.600. „Nižší poptávku po zaměstnancích hlásí na začátku roku firmy v průmyslu i ve službách,“ doplnil.

„Stagnace míry nezaměstnanosti v únoru reflektuje smíšený dopad ekonomických a sezónních faktorů. Zatímco výjimečně teplý únor umožnil dřívější zahájení sezónních prací a najímání brigádníků, celková opatrnost na trhu práce a snižující se počet pracovních nabídek vedly firmy k opatrnosti při náboru kmenových zaměstnanců,“ řekl ČTK generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jáský.

Další růst nezaměstnanosti ale odborníci nečekají. „I přes nižší poptávku v některých odvětvích české ekonomiky zůstávají zaměstnavatelé obezřetní a nedochází tak k výraznějšímu propouštění pracovní síly. Pomáhá i často optimistický výhled na další vývoj, kdy firmy nadále počítají s ekonomickým oživením v průběhu letošního roku,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Celoroční nezaměstnanost letos čeká 3,8 procenta.

Podle hlavního poradce České bankovní asociace Miroslava Zámečníka je český trh práce zamrzlý. „To vyžaduje aktivní zásahy k jeho oživení, přičemž denně je v pracovní neschopnosti téměř čtvrt milionu osob. V této souvislosti se nabízí významný, a přitom relativně snadno realizovatelný krok ve formě posílení prevence nemocnosti. Snížení pracovní neschopnosti představuje jednu z největších rezerv růstu, které v Česku máme,“ podotkl.

„Česká ekonomika potřebuje vyšší nezaměstnanost, nízká nezaměstnanost tlačí na růst mzdových očekávání a vede i k nižší produktivitě práce. Rychlejšímu oživení české ekonomiky by tak pomohl mírný pozvolný růst nezaměstnanosti,“ soudí generální ředitel ISS International v ČR Michael Almasy. Připomněl, že dlouhodobě neobsazené jsou hlavně nízkopříjmové pozice.

Podíl nezaměstnaných žen je dlouhodobě vyšší než mužů, upozorňují analytici

Na českém trhu práce přetrvávají nerovnosti mezi muži a ženami. Podíl nezaměstnaných žen je dlouhodobě vyšší než u mužů, zároveň zůstávají rozdíly v odměňování. Narovnání mzdové nerovnosti by přitom zvýšilo český hrubý domácí produkt (HDP). Shodují se na tom oborníci oslovení ČTK při hodnocení trhu práce v souvislosti s dnešním Mezinárodním dnem žen.

„Nezaměstnanost má také genderový rozměr. V únoru podíl nezaměstnaných mužů dosáhl 3,8 procenta, zatímco u žen tento podíl vzrostl na 4,2 procenta,“ uvedl generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský. Podle dnešních údajů úřadu práce byla v únoru nezaměstnanost čtyři procenta, zůstala na stejné úrovni jako v lednu.

„Tento rozdíl poukazuje na nerovnost na trhu práce, které ženy čelí a která je mimo jiné odrazem nerovnoměrného rozdělení zodpovědnosti za domácí práce a péči o rodinu. Uvedená čísla nám připomínají, že v oblasti zaměstnanosti je v rovných příležitostech pohlaví stále prostor pro zlepšení,“ doplnil Jánský.

Na stejný problém upozornila i prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek Kateřina Haring, podle níž ženy dlouhodobě čelí většímu riziku nezaměstnanosti než muži. Podle ní k tomu přispívá nedostatek míst v předškolních zařízeních, stejně jako společenské stereotypy odsuzující dřívější návrat matek z rodičovské dovolené. „Dlouhá rodičovská dovolená, jedna z nejdelších v EU, je výhodná pro rodiče, kteří chtějí s dětmi zůstat doma, avšak omezuje matky, které chtějí pracovat. Navíc přispívá ke mzdové nerovnosti a nižším důchodům žen,“ uvedla Haring.

Upozornila, že narovnání mzdové nerovnosti by podpořilo českou ekonomiku. „Je důležité, abychom dali ženám šanci rozvíjet jejich potenciál a dosáhnout vedoucích pozic. Musíme se naučit podporovat se navzájem a poskytovat příklady úspěšných žen jako inspiraci pro ostatní. Tím nejen podpoříme rovné příležitosti, ale i ekonomický růst – snížení mzdové nerovnosti o deset procent by zvýšilo HDP státu o jedno procento,“ uvedla.