Aktual.: 31.10.2024 11:45
Brusel – Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září podle sezonně přepočtených údajů zůstala na srpnových 5,9 procenta, v eurozóně byla rovněž beze změny a činila 6,3 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice nezaměstnanost podle jeho dat stoupla o desetinu procentního bodu na 2,8 procenta, zůstává ale stále nejnižší v EU. Metodika výpočtu, kterou používá Eurostat, se liší od údajů českého Úřadu práce.
Proti loňsku je teď nezaměstnanost nižší jak v eurozóně, tak v celé EU. Zatímco v zemích platících eurem loni v září činila 6,6 procenta, v celé unii byla na 6,1 procenta. V Česku před rokem činila 2,6 procenta.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo v září letošního roku Španělsko, a to 11,2 procenta. Následuje Řecko s nezaměstnaností 9,3 procenta a pak Švédsko, kde míra nezaměstnanosti činila 8,5 procenta. Na Slovensku byla v září míra nezaměstnanosti 5,2 procenta, v Maďarsku 4,5 procenta a v Polsku 2,9 procenta.
Eurostat odhaduje, že v celé EU bylo v září bez práce 13,042 milionu lidí, z toho 10,884 milionu v eurozóně. Proti srpnu se počet lidí bez práce v EU zvýšil o 61.000 a v eurozóně o 13.000, proti loňskému srpnu se pak v EU o 226.000 snížil, v eurozóně pokles činí 330.000.
Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi se v září v EU zvýšila na 14,8 procenta ze srpnové hodnoty 14,5 procenta. Bez práce tak v EU bylo 2,861 milionu lidí do 25 let, zatímco v eurozóně jich bylo 2,287 milionu.
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od dat Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v září stoupla o 0,1 procentního bodu na 3,9 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Inflace v eurozóně v říjnu zrychlila na dvě procenta, uvedl v odhadu Eurostat
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlilo na dvě procenta ze zářijových 1,7 procenta. Nejvíce zdražily služby, uvedl dnes ve svém rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.
Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, v říjnu zůstala na 2,7 procenta. Ceny ve službách stouply o 3,9 procenta, zatímco potraviny, alkohol a tabák zdražily o 2,9 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží se zvýšily o 0,5 procenta, ceny energií naopak o 4,6 procenta klesly.
Nejvíce se ceny v říjnu meziročně zvýšily v Belgii, a to o 4,7 procenta. V Estonsku jejich růst dosáhl 4,5 procenta. Naopak ve Slovinsku zůstaly ceny beze změny a v Irsku se zvýšily o 0,1 procenta.
Konečnou zprávu o vývoji inflace, včetně údajů za celou Evropskou unii, Eurostat zveřejní 19. listopadu.
Inflace v eurozóně je nyní v souladu s dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu, loni v říjnu ale zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta, až letos v červnu v reakci na zpomalování inflace zahájila snižování úrokových sazeb, aby v eurozóně podpořila hospodářský růst.
Svou depozitní sazbu ECB v červnu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Tento měsíc ji zredukovala o další čtvrtinu procentního bodu na 3,50 procenta.
