Komerční prezentace Aktualizace: 10.06.2024 08:01
Praha – Z celkem 2,46 miliardy korun vydaných v letech 2015 až 2022 na provoz a transformaci systému základních registrů stát desítky milionů vynaložil neúčelně a nehospodárně. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Systém podle něj svými provozními parametry stále odpovídá době svého vzniku před 12 lety a nadále mívá odstávky. Systém základních registrů, který je klíčovým prvkem v elektronizaci veřejné správy a je zdrojem údajů o občanech, právnických osobách či nemovitostech, podle kontroly nicméně i přes nedostatky plnil roli základního datového zdroje veřejné správy. ČTK zjišťuje vyjádření ministerstva vnitra.
Nehospodárně vynaloženo bylo podle NKÚ mimo jiné 4,4 milionu z celkem 9,1 milionu korun, které ministerstvo vnitra uhradilo dodavatelům při obnově infrastruktury základních registrů. To, že dodavatelé dostávali paušální částky za poskytování služeb rozšířené záruční podpory již od data převzetí komponent, vyhodnotil kontrolní úřad jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně. Desítky milionů korun vydaly podle NKÚ neúčelně na zavedení bezodstávkového provozu Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) a Český statistický úřad (ČSÚ), protože odstávky pokračují.
Podle konceptu transformace připraveného ministerstvem vnitra v roce 2018 se měly základní registry proměnit tak, aby sloužily nejen sdílení informací uvnitř veřejné správy, ale také občanům, a to nepřetržitě bez ohledu na pracovní dobu úřadů. „Koncept proto definoval nutnost zajistit a garantovat dostupnost systému základních registrů v režimu 24 krát sedm. Více než čtyři roky po stanoveném termínu není nepřetržitá dostupnost zajištěna,“ uvedl NKÚ.
Odstávky systému mohou být jednou z příčin stavu, kdy si 2923 agendových informačních systémů z celkem 5118 systémů využívajících referenční údaje základních registrů vytváří jejich lokální kopie, uvedl kontrolní řad. Zkopírované údaje přitom podle něj nemusejí být aktuální.
Kontrolní úřad upozornil také na to, že od doby zahájení provozu systému základních registrů mezi lety 2008 až 2012 všechny registry s výjimkou toho u katastrálního úřadu provozují a rozvíjejí stejní dodavatelé na základě opakovaně uzavíraných smluv. „Správci registrů se tak dostali do závislosti na konkrétním dodavateli (tzv. vendor lock-in). NKÚ tento dlouhodobě přetrvávající stav posoudil jako riziko pro hospodárnost vynakládání peněžních prostředků,“ uvedl úřad.
Systém základních registrů v letech 2015 až 2023 zprostředkoval zhruba osm miliard transakcí a využití měl například jako hlavní zdroj údajů pro sčítání lidu, domů a bytů provedeného ČSÚ v roce 2021. V této souvislosti NKÚ uvedl, že z 1,815 miliardy korun vynaložených na sčítání lidu zhruba u miliardy korun smluvní odměny pro Českou poštu nebylo do ukončení kontroly v prosinci 2023 provedeno závěrečné vyúčtování.
Systém základních registrů se skládá mimo jiné z registru osob, registru obyvatel, registru územní identifikace adres a nemovitostí a registru práv a povinností. Vazby mezi jednotlivými základními registry navzájem a další služby zajišťuje Informační systém základních registrů.
