Aktualizace: 29.01.2024 07:34
Praha – Odstraňování ekologických zátěží způsobených někdejšími státními podniky před jejich privatizací je stále pomalé a podle dnes zveřejněné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nezrychlilo ani v posledních letech. Existují i místa, kde sanace ani nezačala. Stát už přitom za likvidaci starých ekologických zátěží zaplatil 66,2 miliardy korun. Ministerstvo financí v reakci na závěry kontroly uvedlo, že v letech 2017 až 2022 výrazně zvýšilo počet zahájených zadávacích řízení na odstranění zátěží. K závěrům NKÚ podalo několik námitek.
Odstraňování starých ekologických zátěží začalo v roce 1991. V době kontroly NKÚ stále nebylo ukončeno 120 z 327 uzavřených ekologických smluv, tedy více než třetina.
Ministerstvo financí zamýšlelo proces likvidace ekologických zátěží od roku 2018 výrazně urychlit a dokončit jej do konce roku 2028. To se však podle NKÚ nestane, protože přijatá opatření nebyla účinná. Stále existují dokonce lokality, ve kterých sanace ani nezačala. Podle posledních odhadů ministerstva budou staré ekologické zátěže odstraňovány nejméně do roku 2042.
Pomalé tempo ilustrují kontroloři na příkladu ropné laguny Ostramo. Ekologická smlouva byla uzavřena v roce 1997. Kaly se začaly odstraňovat a likvidovat v létě 2004. Navazující sanace kontaminovaných zemin v blízkosti lagun je stále v přípravné fázi, skončit by měla v roce 2032, tedy 35 let od uzavření smlouvy.
Důsledkem pomalého tempa je růst výdajů státu. Prodražují ho takzvaná povinná ochranná sanační čerpání. Jde o dočasné opatření, které má do doby definitivní sanace zabránit šíření kontaminace podzemními vodami do okolí. NKÚ zjistil, že toto dočasné opatření trvalo v devíti lokalitách přes deset let a například v lokalitě Koksovna Jan Šverma dokonce 25 let.
Se závěrem, že odstraňování starých zátěží v posledních letech nezrychlilo, nesouhlasí ministerstvo financí. „Během sledovaného období 2017 až 2022 ministerstvo financí zahájilo 78 otevřených zadávacích řízení, což je výrazný nárůst proti 59 v období 2011 až 2016, které prověřovala předešlá, obdobně zaměřená kontrola NKÚ,“ uvedl mluvčí resortu Filip Běhal. V průměru se podle něj ročně zahájilo zhruba 16 řízení proti deseti v předchozích pěti letech. Tempo zadávání příslušných veřejných zakázek se tak zvýšilo o více 60 procent, uvedlo ministerstvo.
Podle ministerstva také paušálně neplatí, že by pozdější sanace znamenala vyšší náklady na její odstranění. „Na řadě lokalit plynutím času dochází v přírodním prostředí k přirozenému odbourávání kontaminace,“ uvedl Běhal.
Přestože mělo ministerstvo financí v kontrolovaných letech 2018 až 2022 pro urychlení odstraňování starých ekologických zátěží na zvláštních účtech každoročně 2,5 miliardy Kč, vynakládalo v průměru 35 procent této částky, uvádí NKÚ. Kontroloři v této souvislosti upozorňují na to, že v budoucnu může být peněz nedostatek. Důvodem jsou nestabilní a kolísavé příjmy, tvořené především dividendami polostátní skupiny ČEZ, a také fakt, že od roku 2019 se část těchto peněz každoročně převádí do státního rozpočtu.
Při uzavírání ekologických smluv se stát nabyvatelům privatizovaného majetku zavázal uhradit náklady na odstranění ekologické zátěže do předem stanovené výše. Podle zjištění NKÚ však v dubnu 2023 nepostačovala státní garance na pokrytí potřebných výdajů u 16 lokalit. V 15 případech tak byly sanační práce zastaveny, omezeny, případně vůbec nezačaly. V jednom případě hradil pokračování sanace sám nabyvatel privatizovaného majetku.
I po převodu peněz do státního rozpočtu zbývá podle ministerstva financí na privatizačních účtech dostatečný zůstatek k pokrytí ekologických závazků států. „V případě, že by suma na těchto účtech nebyla dostatečná, umožňuje výše zmíněný zákon ‚zpětné‘ převedení potřebných prostředků naopak ze státního rozpočtu na privatizační účty,“ uvedl mluvčí resortu. Nemůže se proto podle ně stát, že by ministerstvo nemělo peníze na uhrazení závazků.
