Aktualizace: 22.01.2024 08:09
Praha – Projekty ministerstva vnitra za 200 milionů korun k modernizaci veřejné správy nevedly, vyplývá z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů se resortu nepodařilo dokončit plánovanou reformu veřejné správy, která měla zpřehlednit, zjednodušit a zrychlit činnosti jednotlivých úřadů. Nižší není ani administrativní zátěž občanů, kteří musí nadále úřadům oznamovat informace, které stát již k dispozici má. NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Ministerstvo se závěry nesouhlasí, zprávu NKÚ lze v některých aspektech považovat minimálně za zavádějící a neaktuální, uvedl resort.
„V ČR stále není dodržována zásada ´only once´ (pouze jednou), vytyčená vládou v roce 2018, že totiž obíhat mají data, nikoliv lidé,“ uvedli kontroloři.
Ministerstvo v reakci uvedlo, že v době, na kterou se zaměřila kontrola, uskutečnil resort mnoho aktivit, které přispěly k modernizaci veřejné správy. „Podařilo se úspěšně realizovat 91 procent opatření v rámci realizace Strategického rámce rozvoje veřejné správy,“ reagoval mluvčí mluvčí ministerstva Adam Rőzler.
Zmínil například omezení místní příslušnosti u občanských průkazů nebo řidičských průkazů, lidé tak nemusí řešit tyto agendy pouze v místě svého trvalého pobytu. Přistoupilo se podle něj také k daleko většímu sdílení údajů. „Díky posílení elektronizace agendy v podobě digitální identity, rozvoje datových schránek a Portálu občana došlo ke snížení nutnosti občanů navštěvovat úřady a tedy ke snížení administrativní zátěže,“ sdělil mluvčí.
NKÚ se zaměřil především na projekt PMA 3, tedy procesní modelování agend, na který ministerstvo vnitra v letech 2017 až 2023 vynaložilo 121,7 milionu korun. Přínos projektu pro občany i úřady vyhodnotil NKÚ jako minimální a vynaložení finančních prostředků jako neúčelné. „Nebyl totiž splněn hlavní cíl projektu – zpřehlednit, zjednodušit a zrychlit činnost úřadů a zvýšit kvalitu veřejné správy,“ sdělili kontroloři. Doplnili, že do výše 35 milionů korun byl projekt i neefektivní, protože po šesti letech jeho trvání byla do praxe zavedena pouhá čtyři z celkem 56 navržených opatření, která měla občanům usnadnit řešení úředních záležitostí.
Ministerstvo v reakci uvedlo, že projekt PMA 3 už od roku 2023 nespadá pod resort vnitra, ale pod Digitální a informační agenturu. NKÚ posuzoval projekt na základě jeho podoby z roku 2014 a nevzal v potaz změnu jeho směrování na základě rozhodnutí vlády z roku 2019, uvedl resort.
Řadu problémů, které občanům ztěžují řešení jejich životních situací, ministerstvo podle NKÚ sice identifikovalo, ale nevyřešilo. Například jsou dosud nedostupné online platby správních poplatků, přestože zavedení centrální platební brány začalo MV připravovat již v roce 2018. Rodiče jsou i nadále povinni hlásit narození svého dítěte zdravotní pojišťovně, ačkoliv matriky zadávají tento údaj do informačního systému, a tudíž do centrálního registru pojištěnců. Stejně tak jsou občané povinni v některých případech informovat úřady do osmi dnů o úmrtí svého blízkého, přestože stát má tuto informaci k dispozici, pouze ji nedokáže včas zpracovat a sdílet, podotkli kontroloři. Podle resortu jsou tyto závěry neaktuální.
Samo ministerstvo také navrhovalo, aby se odstranila povinnost uvádět v občanském průkazu trvalý pobyt. Občanům by tak odpadla povinnost měnit doklad při každém stěhování a stát by ušetřil náklady na výrobu nových dokladů. „Do roku 2023 se však ministerstvu vnitra nepodařilo tuto změnu zavést do praxe,“ uvedl NKÚ.
Kontroloři také poukázali na nehospodárnost. V projektu PMA 3 vytvářel resort takzvané kompetenční modely úředníků. Ty měly nově definovat požadavky na jejich odbornost, znalosti a dovednosti. NKÚ zjistil, že minimálně na 13 z 15 těchto kompetenčních modelů vynaložilo ministerstvo peníze nehospodárně. Informace v nich obsažené byly totiž ještě před samotným zahájením projektu veřejně dostupné na webu ministerstva práce a sociálních věcí. „Pouhé převzetí informací vyhodnotil NKÚ jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně až do výše sedmi milionů korun, což je částka, která byla vyčleněna na tvorbu kompetenčních modelů,“ uvedl NKÚ.
Podle ministerstva byla hospodárnost výdajů naopak dodržena, a to i podle metodik Operačního programu Zaměstnanost. K jednání svědčícímu o porušení rozpočtové kázně nedošlo tedy ani věcně, ani formálně, uvedlo ministerstvo.