Aktual.: 30.03.2026 07:45
Praha – Státu se navzdory vysokým investicím nedaří modernizovat klíčové oblasti jeho fungování. Digitalizace veřejné správy složité procesy nezjednodušila, stát nezavedl účinné nástroje, které by zmírňovaly škody způsobené přetíženými kamiony a armáda zaostává ve výcviku i modernizaci. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad ke své výroční zprávě za loňský rok.
Kontrolované instituce reagují podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly často na výsledky kontrol nesouhlasně, zjištění NKÚ zlehčují a zpochybňují odbornost kontrolorů, místo aby se zamyslely nad nedostatky.
NKÚ loni dokončil 32 kontrol. Prověřil majetek a peníze v objemu 96 miliard korun u 142 kontrolovaných osob. Kontrolní úřad je nezávislou institucí zřízenou přímo z ústavy. Na starosti má kontrolu nakládání s penězi a majetkem státu.
Kala ve výroční zprávě uvádí, že opatření, která měla zlevnit a zlepšit provoz státu, vedou naopak k tomu, že se stejná agenda ještě víc prodraží a přináší dodatečné náklady. Jako příklad uvádí projekty elektronizace právních předpisů eLegislativa a eSbírka. „Z původních tří let se protáhly na devět a rozpočet na ně se téměř zdvojnásobil – z 482 milionů stoupl na více než 900 milionů korun. Přesto se eLegislativu nepodařilo dokončit a v době ukončení kontroly se do ní nové právní normy vkládaly ručně,“ uvedl prezident NKÚ.
Ministerstvo vnitra loni v dubnu s tímto závěrem ale nesouhlasilo. Uvedlo, že systémy e-Sbírka a e-Legislativa jsou plně funkční, a důvodem zpoždění projektu bylo jeho nerealistické nastavení v minulosti.
Jako další příklad uvedl prezident NKÚ kontrolní vážení automobilů na dálnicích a silnicích I. třídy, které mělo vytlačit přetíženou nákladní dopravu. „Zavedený systém ale naprosto selhává. Váhy většinou nefungují, a když už fungují, zjištěné delikty se nedaří předat k řešení obecním úřadům. A když už se to podaří, pokuty padnou ve zlomku případů,“ uvedl Kala.
Ministerstvo dopravy loni se zjištěními NKÚ nesouhlasilo. „Některé závěry vychází ze situací, které již dlouho nejsou aktuální, některé kritizované situace vznikly z nečinnosti dotčených samospráv nebo z délky procesu nutných legislativních změn,“ uvedla tehdy mluvčí ministerstva Tereza Straková.
Cílem zavedení kontrolního vážení na českých dálnicích a silnicích první třídy bylo vytlačit z našich silnic přetíženou nákladní dopravu. Zavedený systém ale selhává. Váhy většinou nefungují, a když fungují, zjištěné delikty se nedaří předat k řešení obecním úřadům. V případě, že se to podaří, pokuty padnou ve zlomku případů.
Prezident NKÚ si stěžuje i na reakce dotčených stran. Podle něj situaci často zlehčují a snižují i odbornost kontrolorů. Reakce kontrolovaných institucí se podle něj opakuje „jako přes kopírák“. „Býváme veřejně, ale i při projednávání kontrol ve vládě obviňováni ze snižování důvěry občanů ve stát, tendenčnosti, nepochopení složitosti problematiky i špatného výběru kontrolního vzorku,“ píše ve výroční zprávě.
Problém podle NKÚ spočívá v nastavení systému fungování veřejné správy jako takové. „Úspěch bývá měřen spíše formálním splněním kroků a vyčerpáním přidělených prostředků než tím, zda činnost státních institucí dává smysl a přináší prospěch občanům,“ uvedl úřad.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}