Aktual.: 7.10.2024 07:05
Praha – V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zejména zdravotnických specialistů a není ani zajištěno udržitelné financování sociální péče v centrech. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v ČR. Z plánovaných 100 center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, uvedli kontroloři. Prověřována byla ministerstva zdravotnictví (MZd) a práce a sociálních věcí (MPSV), jejich vyjádření ČTK zjišťuje.
Obě ministerstva podle kontrolorů nesplnila řadu úkolů uložených vládou a neučinila všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě center duševního zdraví. „Nedostatek odborného personálu, nezajištění udržitelného financování sociální péče v centrech a nedostatky v právních předpisech ohrožují provoz již existujících center a působí jako vážná překážka pro vznik nových,“ uvedl NKÚ.
Kontrola ukázala, že ačkoliv peníze byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví. Díky dotaci ve výši 407 milionů korun vzniklo 29 center duševního zdraví. Podle NKÚ není vznik sítě 100 center duševního zdraví, která by pokryla celé území ČR, reálný ani v posunutém termínu do roku 2030.
Pro vznik nových center, ale i celkově v oblasti péče o duševní zdraví dosud chybí v ČR stále více než polovina potřebných specialistů, zejména psychiatrů a psychiatrických sester. MZd podle NKÚ nečinilo v této věci dostatečné kroky, například v letech 2021 a 2023 vůbec nepodpořilo dotacemi na rezidenční místa specializační vzdělávání lékařů v oboru psychiatrie.
Ani šest let po vzniku prvních center duševního zdraví není podle kontrolorů zajištěno financování jejich sociální části. „Zatímco zdravotní služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, u sociálních služeb nenastavilo MPSV jejich udržitelné financování. Oběma ministerstvům se nepodařilo do ledna 2022 splnit ani legislativní ukotvení center duševního zdraví v příslušných právních předpisech a jejich právní úprava dosud není účinná,“ uvedl NKÚ. Řada z jmenovaných problémů je podle kontrolorů zapříčiněna nízkou mírou spolupráce obou resortů.
Zájem o služby center přitom podle NKÚ roste, což potvrzuje stoupající počet klientů. Zatímco v roce 2018, tedy v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v ČR 302 unikátních klientů, v pátém roce už to bylo 6257 klientů. Počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů klesl z téměř 30.300 v roce 2018 na 25.300 v roce 2022. „Služby v přirozeném prostředí jsou však i nadále dostupné jen části lidí s duševním onemocněním, kterých v Česku stále přibývá,“ uzavřel NKÚ.
To, že by lidé se závažným duševním onemocněním měli mít šanci léčit se ve svém přirozeném prostředí namísto dlouhodobého pobytu v psychiatrických léčebnách, je jednou z trvalých vládních priorit. K přenesení těžiště psychiatrické péče do komunity mají přispívat právě i centra duševního zdraví.
