Aktual.: 20.01.2025 17:09
Praha – Ministerstvo vnitra pořídilo v letech 2018 až 2022 výstroj za 2,4 miliardy korun, nezohlednilo ale potřeby policistů. Má proto na jedné straně nadbytečné zásoby, ale na druhé straně nedostatek výstroje. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ve skladech má policie podle kontrolorů násobně víc třeba svetrů nebo vysokých policejních bot proti optimálnímu množství určenému ministerstvem vnitra. Podle policie jsou ale některé informace z kontroly zavádějící a kontrolovaná část výstroje není vzorkem, na kterém by bylo možné fungování výstrojní služby objektivně ukázat. Kontrolní úřad kvůli svým zjištěním podal trestní oznámení.
Trestní oznámení podal NKÚ v polovině loňského května. Na dotaz ČTK to dnes potvrdila mluvčí úřadu Hana Kadečková. Oznámení podal Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Podrobnosti nechtěla mluvčí sdělit, protože podléhají povinnosti mlčenlivosti podle zákona o NKÚ.
Ministrem vnitra byl v uvedeném období nejprve tehdejší předseda ČSSD (nyní SOCDEM) Jan Hamáček. Od konce roku 2021 ho vystřídal nynější ministr Vít Rakušan (STAN). Příslušníků Policie ČR bylo podle jejích údajů k počátku roku 2023 více než 39.400, zhruba 7000 z toho byly ženy.
NKÚ uvádí, že ministerstvo nepořizovalo výstroj na základě potřeb policistů. „U devíti vybraných druhů výstroje kontrola NKÚ ukázala, že ke konci roku 2022 byly zásoby zhruba 2,7krát vyšší, než kolik ministerstvo samo stanovilo jako optimální,“ stojí ve zprávě kontrolního úřadu. Jako příklad uvádí NKÚ svetry, kterých ročně policisté spotřebují 6500 kusů. Na začátku roku 2021 jich ve skladech leželo přibližně 19.000, ale ministerstvo vnitra přesto zvýšilo objednávku o pětinu a místo 25.000 svetrů jich pořídilo 30.000. Tuto výstroj budou policisté spotřebovávat víc než sedm let, uvádí zpráva NKÚ.
Dalším příkladem je podle NKÚ nákup vysokých policejních bot, kterých se na konci června 2022 nacházelo na skladě 4,5násobné množství proti optimální zásobě. Ministerstvo přesto v červenci 2022 zvýšilo tuto zásobu o dalších 3716 párů na celkových 27.043 párů. „NKÚ proto na vybraném vzorku výstroje vyhodnotil vynaložené peněžní prostředky na pořízení výstroje přesahující optimální zásoby jako neefektivní,“ píše se ve zprávě.
Policie ale odmítá, že by při nákupech nebrala v potaz potřeby svých příslušníků. Mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán uvedl, že kontrolovaných devět druhů výstroje tvoří pouhý zlomek z pořizovaného materiálu, a nejde tak v žádném případě o reprezentativní vzorek, na kterém by bylo možné objektivně demonstrovat fungování výstrojní služby.
Například dámských bundokošil má policie při současné spotřebě skutečně zásobu na téměř půl století dopředu, jak upozornil NKÚ, reálně jde ale o 577 kusů v ceně 593 Kč za jeden, uvedl Bocán. „Tato výstrojní součástka byla zavedena v roce 2017, nesetkala se s přílišnou oblibou mezi kolegyněmi a kolegy, a tak i nákup zcela minimálního množství je způsobilý pokrýt potřeby na desetiletí,“ vysvětlil mluvčí.
Ministerstvo podle NKÚ ani nepodniklo kroky k omezení prodeje policejní výstroje na internetu. Úřad na třech inzertních bazarových portálech zjistil, že se na nich nabízejí ke koupi veřejnosti například boty, kombinézy, kalhoty, trika, košile nebo svetry.
Na vzorku 12 veřejných zakázek na pořízení výstroje za víc než 676 milionů korun zjistil kontrolní úřad, že ministerstvo vnitra u osmi z nich bez objektivního důvodu neuplatnilo a nevymáhalo smluvní pokuty v celkové výši 3,9 milionu korun za pozdní dodání výstroje. Nárok uplatnilo až na základě kontroly NKÚ, kdy už ale byly nároky za 2,3 milionu korun promlčeny. Ministerstvo vnitra tak porušilo tři zákony: o majetku, o zadávání veřejných zakázek a o rozpočtových pravidlech, uvedl NKÚ.
Nevymáhání smluvních pokut za pozdní dodání zboží je podle mluvčího policie pochybením konkrétních jednotlivců, nikoliv chybou systému. „Již v průběhu kontroly NKÚ byly veškeré smluvní pokuty ve výši 3,9 milionu Kč uplatněny a do současné doby nebyla uhrazena jedna jediná pokuta ve výši 82.852 Kč,“ uvedl Bocán. Dodal, že neuhrazenou pokutu policie eviduje jako škodní událost a dál ji řeší s jejím původcem.
