Nová ředitelka pražské zoo Poliaková se zaměří také na komunikaci se zaměstnanci

Poliaková uvedla, že nejdůležitější z pilířů její koncepce je vztah vedení k zaměstnancům. Podle ní je potřeba nastavit respektující a obousměrnou komunikaci a poskytnout zaměstnancům podporu i zpětnou vazbu. Otevřenou zpětnou vazbu očekává i od nich, jako i názory ke směřování zahrady. „První věc je, že si budeme naslouchat. Stojím o názory zaměstnanců, i co se týče směřování zahrady,“ řekla Poliaková.

Můj cíl je, aby ta instituce fungovala jako instituce, aby se lidé mohli obracet na své nadřízené a ti věděli, jak mají postupovat,“ dodala. Práce se zaměstnanci je podle ní běh na dlouhou trať.

Dalším pilířem má být posílení spolupráce s odbornou veřejností, univerzitami, výzkumnými organizacemi i dalšími zoologickými zahradami. Zoo by podle ní mohla být místem pro vědecké poznatky ze zoologie či ekologie, ale také zdrojem dat pro výzkum. Některé projekty už fungují, chce je však více systémově podpořit a zaštítit, aby nestály jen na individuální iniciativě. „Je spoustu univerzit, které dělají nějaký výzkum v oblasti zoologie, ekologie, který buď může být v zahradě aplikován, nebo může být zoologická zahrada třeba zdrojem dat,“ popsala možnosti ředitelka.

Dalším bodem má být ekonomika organizace. Poliaková plánuje přezkoumat výdaje a efektivitu provozu včetně revize mzdového systému. Vstupné do zahrady se zdražovat v blízké době podle Poliakové nebude, i když z dlouhodobého hlediska je zdražení v plánu. „Není to na pořadu dne v nejbližším období, ale vstupné se upravuje vždy a všude, takže přijde okamžik, kdy zdraží i pražská zoo. Jen je potřeba to udělat přiměřeně citlivě,“ uvedla.

Chce také pokračovat v rozpracovaných projektech. Projekt Arktida například označila za prioritní a cílem je jeho dokončení bez změny směru. U takzvaných in-situ projektů, tedy projektů na ochranu zvířat ve volné přírodě, by se podle ní mohlo přikročit k úpravám, například ke zúžení jejich počtu a větší hloubce zaměření. To vše se ale bude řešit postupně, důležité je podle ní zachovat kontinuitu, uvedla.

Pilířem její koncepce je i vztah zoologické zahrady a veřejnosti. Podle ní je na čem stavět díky práci předchůdců, kteří vybudovali dobré jméno instituce. Cílem je tento vztah dále rozvíjet a prohlubovat.

Poliaková v zoo pracovala v letech 2011 až 2013, kdy měla na starosti projekty na ochranu zvířat ve volné přírodě. Nová ředitelka vystřídala Miroslava Bobka, který loni v září rezignoval poté, co ho někteří zaměstnanci obvinili z šikany a bossingu. Bobek obvinění odmítl.

Pražská zoologická zahrada je příspěvkovou organizací magistrátu. Podle výroční zprávy za rok 2024 hospodařila zhruba s 540 miliony korun, z toho příspěvek města činil asi 200 milionů korun. Organizace zaměstnává přibližně 250 lidí. Spolu s Pražským hradem dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším místům v metropoli i v Česku, loni jejími branami prošlo 1,45 milionu lidí.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}