Evropská unie nezaspala, dělá toho dost pro Ukrajinu, je ale potřeba maximální podporu udržet a zaměřit se i na obranné inovace a výzkum. V rozhovoru s ČTK to uvedl výkonný ředitel Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v Bruselu. Důležité podle něj je, aby členské státy EU dávaly smlouvy evropskému obrannému průmyslu, protože tam jsou nevyužité výrobní kapacity.
„Zaprvé, Evropská unie a její členské státy byly první, kdo začal na Ukrajinu dodávat zbraně. Zadruhé, když se podíváte na celkový objem prostředků, tak jsme na asi 150 miliardách eur, což je více než (daly) Spojené státy,“ uvedl Šedivý. Zhruba 50 miliard eur šlo podle něj na vojenský materiál, další finance pak na humanitární pomoc či sanaci ukrajinského rozpočtu. „Takže Evropská unie v žádném případě nezaspala. Samozřejmě všichni můžeme dělat víc, ale vzpomeňme si na půl roku, kdy bylo zamrzlých 60 miliard dolarů na podporu Ukrajiny v americkém Kongresu,“ dodal bývalý český ministr obrany a český velvyslanec při NATO.
Co se pro Evropskou obrannou agenturu, která je jednou z agentur EU, změnilo právě po začátku války na Ukrajině? „Asi nejviditelnější byl náš podíl na pořizování munice pro Ukrajinu. Podepsal jsem asi 60 rámcových smluv s více než 20 zbrojařskými podniky v EU v souvislosti s pořizováním munice,“ popsal Šedivý. Přes tyto rámcové smlouvy se nakoupila munice asi za deset členských států v hodnotě kolem 350 miliard eur. „Část šla na Ukrajinu, část na sanaci domácích zásob,“ dodal.
EDA rovněž již před několika lety založila mnohonárodní helikoptérové výcvikové centrum (MHTC) v portugalské Sintře. Před dvěma lety bylo centrum v plné operační schopnosti předáno členským státům a nyní se tamních kurzů účastní právě Ukrajinci. „Je to unikátní, nikdo jiný podobné školicí centrum nemá,“ uvedl Šedivý.
„Pro nás i pro Ukrajince je rovněž velice zajímavá oblast obranných inovací. Každoročně pořádáme několikadenní konferenci, kde se zabýváme mimo jiné využíváním 3D tisku pro výrobu náhradních komponentů. Loni jsme na ni poprvé pozvali i naše ukrajinské partnery,“ popsal šéf agentury EDA. „Vypracovali jsme dokumentaci pro asi 70 technických designů k výrobě náhradních dílů, kterou jsme jim předali,“ dodal. Evropská unie rovněž nedávno zřídila v Kyjevě kancelář pro obranné inovace, která úzce spolupracuje právě s centrem pro obranné inovace v EDA.
Podle Šedivého by se rovněž nemělo zapomínat na to, že EU vytvořila výcvikovou misi, kterou již prošlo na 70.000 ukrajinských vojáků. „Jde o to udržet maximální podporu Ukrajiny z toho, co máme. Nefunguje to ale tak, že se řekne: Tak zítra navýšíme kapacitu výroby obranného průmyslu a pozítří dodáme na Ukrajinu, trvá to nějakou dobu,“ uvedl šéf Evropské obranné agentury.
V souvislosti s navyšováním obranných rozpočtů, o kterém nyní mluví státy EU, zmínil potřebu větších investic. „Je potřeba dávat smlouvy evropskému obrannému průmyslu,“ řekl. „Už jsem zmínil, že jsme udělali rámcové smlouvy na nákup munice ráže 155 mm do těžkého dělostřelectva a realizovaly se zakázky za 350 milionů eur. My komunikujeme s obranným průmyslem a víme, že tam je nevyužitá kapacita za další skoro jednu miliardu eur. Kdyby s nimi členské státy kontrakty uzavřely,“ dodal Šedivý. „Na jednu stranu jsou tady vysoká politická prohlášení či ambice, ale pak když dojde na realizaci, tak ta pokulhává,“ doplnil.
Podle šéfa agentury EDA je nyní jednoznačně nejdůležitější udržet podporu Ukrajiny. „A jestliže z toho vzorce vypadnou Spojené státy, tak udělat maximum pro to, abychom byli schopni ten případný výpadek podpory ze strany USA kompenzovat,“ uvedl Šedivý. Potenciál v Evropské unii podle něj určitě je, mnohem náročnější bude dosáhnout v rámci nynější sedmadvacítky jednoty a určitého společného rozhodnutí. Obrana je totiž v konečném důsledku v rukou členských států a každý z nich má právo veta.
Stále častěji se hovoří o tom, že na nové vojenské pomoci by se mohla podílet „koalice ochotných“, tedy jen ty členské státy EU, které chtějí Kyjevu pomoci. To by zamezilo riziku, že některá ze zemí pomoc zablokuje. Výhrady k další vojenské pomoci Kyjevu mají zejména Maďarsko a Slovensko. „Je možné, že se tady začnou vytvářet určité skupiny států, koalice ochotných. Je to zpochybnění evropské jednoty, ale na druhou stranu to bude nejspíš pragmatické racionální řešení,“ dodal šéf EDA.
Evropští státníci usilují o to, aby se ve válce na Ukrajině podařilo dosáhnout stabilního příměří, které odradí Rusko od další agrese. Velká část Evropanů je znepokojena dosavadním přístupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zatím nechce Kyjevu poskytnout bezpečnostní záruky a dokonce tvrdil, že Ukrajina konflikt zahájila.
Podle Šedivého by nynější chování USA mělo pro Evropu znamenat „už konečné procitnutí z představy, že Spojené státy budou stoprocentně a nepochybně garantovat evropskou obranu“. „To neznamená, že přestane existovat NATO, ale budeme se muset o sebe starat mnohem víc než předtím. Slyšíme to od Američanů už nějakých minimálně 15 let, není to nic nového, ale teď to přišlo takto brutálně,“ uvedl Šedivý.
Pokud jde o evropský obranný průmysl, výroba se podle něj poslední dobou už významně navýšila. „Vždy je to ale otázka nabídky a poptávky. Pokud budou státy uzavírat střednědobé kontrakty s obranným průmyslem, což nám průmysl říká, že potřebuje, tak ano, produkce se ještě navýší,“ uvedl Šedivý. Srovnání s výrobní kapacitou Ruska podle něj úplně nefunguje, protože v Rusku je „v zásadě centralizovaná ekonomika, kde není problém lusknutím prstu přejít na válečnou výrobu, protože jsou to státní podniky, zatímco tady v Evropě jsou soukromé firmy“.
Evropská obranná agentura (EDA) je jednou z agentur Evropské unie, která vznikla v roce 2004 a sídlí v Bruselu. Představuje hlavní centrum evropské spolupráce v oblasti obrany. Má na starosti výzkum a inovace při vývoji obranných technologií a vojenských schopností, ladí požadavky jednotlivých členských států EU pro budoucí spolupráci na společné obraně. Agentura spolupracuje i se soukromým zbrojním průmyslem.
Jiří Šedivý uspěl v konkurzu a nastoupil do pozice výkonného ředitele EDA v květnu roku 2020, za pandemie covidu-19. „První výzvou po mém nástupu bylo vůbec udržet fungování organizace v době covidu. A to se podařilo. Sotva jsme se ale vzpamatovali z covidu, přišla Ukrajina,“ popsal. Zatímco v době jeho nástupu pracovalo v agentuře 180 lidí, nyní jich je 240, takže se jejich počet výrazně zvýšil. „Podařilo se mi rovněž prosadit po téměř deseti letech nulového růstu nárůst rozpočtu o téměř 25 procent. Takže agentura roste,“ dodal. Je podle něj důležité zdůraznit, že EDA je agentura mezivládní, to znamená placená a kontrolovaná přímo členskými státy. „A ony by nám další finance nedaly, kdyby neviděly nějakou přidanou hodnotu,“ dodal Šedivý.
Vzhledem k tomu, jak agentura roste, podepsal její nynější šéf rovněž kontrakt na novou budovu, kam by se měla EDA stěhovat v roce 2026. „Co považuji za náš opravdu velký úspěch, je, že jsme tady založili a už třetí rok funguje takzvaný Hub for European Defense Innovation (HEDI), což je malé koordinační centrum pro inovace v oblasti obrany. V rámci EU je to unikátní,“ uvedl český diplomat.
V Bruselu strávil Šedivý v různých pozicích celkem 15 let. „Byl jsem deset let v NATO a pět let v EDA, nyní už se vracím domů,“ dodává s tím, že se vrátí nejspíš na české ministerstvo zahraničí. Jaké budou jeho další plány, se zatím rozhoduje.
