Aktual.: 29.04.2025 15:02
Modrá (Uherskohradišťsko) – Nová výstava v Klenotnici Velké Moravy v Modré na Uherskohradišťsku ukáže vzácné velkomoravské šperky, okrasy i užitkové předměty z raného středověku. První návštěvníci si ji prohlédnou ve středu 30. dubna, potrvá do prosince. Novinářům to dnes řekli starosta obce Miroslav Kovářík (BEZPP, za Pro Modrou společně) a vědecký pracovník Moravského zemského muzea Luděk Galuška, který je autorem námětu, libreta a scénáře výstavy.
Lidé uvidí archeologické nálezy z centrálních velkomoravských lokalit, Mikulčic, Starého Města a Pohanska u Břeclavi. „Výstava ale nabízí i krásný celek takzvaných avarských bronzů, které se k nám dostaly ze Slovenska, kde je zanechali Avaři, tedy nomádi, kteří osídlili v 8. století jižní oblasti Slovenska. Opět jsou to předměty elitního charakteru. Z hlediska Velké Moravy jsou to už známé náušnice, gombíky, opasková kování. Z toho avarského jsou to vesměs součásti velmožských opasků,“ řekl Galuška.
Mezi vystavovanými archeologickými nálezy jsou také předměty, na kterých se objevuje vyobrazení člověka a zvířete. „Zvíře, to byl vesměs dravý pták. Ať už ulovený, nebo naopak pták používaný k lovu jako zábava mocných raného středověku. Ale jsou tu třeba i zvířata v podobě hadů,“ uvedl Galuška. Výstava ale ukazuje například i keramické figurky zvířat, které podle něj předkové používali k magickým rituálům.
Jiné, taktéž velmi vzácné velkomoravské šperky a další předměty, měli návštěvníci možnost si v Modré prohlédnout už loni, kdy byla Klenotnice Velké Moravy otevřena. Výstavu nazvanou Elity Velké Moravy vidělo téměř 14.000 lidí. Aktuální výstava na ni navazuje. Počet exponátů, které představuje, přesahuje 270. „Drtivá většina z nich jsou originály,“ doplnil Galuška.
Klenotnice Velké Moravy je součástí areálu Archeoskanzenu Modrá. Vstupuje se do ní přes Velmožský palác, v němž si příchozí mohou prohlédnout další novou výstavu pojmenovanou 885 – Když umíral Metoděj. Je věnovaná 1140. výročí úmrtí prvního moravského arcibiskupa. Zobrazuje poslední okamžiky jeho života, kdy se na smrtelném loži loučí se svými nejbližšími druhy a za svého nástupce na arcibiskupském stolci moravské církve určuje kněze Gorazda.
„Ve zmatcích provázejících zánik Velké Moravy v prvním desetiletí 10. století se Metodějovy ostatky ztratily. S určitostí ani nevíme, kde se nacházel jeho hrob. Jako nejpravděpodobnější místo světcova pohřbu se podle archeologů jeví kostel sakrálního areálu na výšině v Uherském Hradišti-Sadech, archeologicky zkoumaný na přelomu 50. a 60. let 20. století,“ uvedl Kovářík. Obě výstavy připravila obec ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v Brně.
