Nově diagnostikovaných poruch pohlavní identity za 10 let přibylo čtyřnásobně

Komerční prezentace Aktual.: 12.07.2025 08:50

Praha – Počet nově diagnostikovaných poruch pohlavní identity se za deset let zvýšil více než čtyřnásobně. Zatímco v roce 2013 jich lékaři evidovali 225, v roce 2023 to bylo 989. Vyplývá to z informací z Národního registru hrazených služeb, které ČTK poskytlo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Z nich 80 procent byla diagnóza transsexualismus, jejíž potvrzení sexuologem je od července jedinou podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Dosud bylo nutné užívání hormonů a chirurgická změna pohlaví vedoucí ke kastraci, podmínku ale zrušil Ústavní soud (ÚS).

Diagnózu mohou stanovit psychiatři nebo sexuolog, jen potvrzení sexuologa je podkladem pro úřední změnu pohlaví. V roce 2023, ze kterého jsou poslední dostupná data MZd, ji stanovili 296 mužům a 484 ženám. Nejčastěji byli ve věku 15 až 19 let (370), 20 až 24 let (186) a 25 až 29 let (90). Třicátníků pociťovalo nesoulad biologického pohlaví a genderové identity 52, čtyřicátníků 46 a padesátníků 13. Po jedné osobě mělo diagnózu ve věkových skupinách 65 až 69 let a 70 až 74 let. Získalo ji také 21 mladých ve věku 10 až 14 let.

Pokud chtějí tyto osoby podstoupit operace, které jejich preferovanému genderu přizpůsobí i jejich tělo, musí i nadále předstoupit před speciální komisi MZd. Stejně jako počet diagnóz rostl v posledních letech i počet lidí, kteří posouzení podstoupili. Zatímco v roce 2013 jich bylo 47, loni 296, z nichž 287 komise změnu doporučila. Necelé dvě třetiny z nich jsou ženy měnící se v muže.

Po projednání komisí mohou podstoupit i operační zákroky, jako je chirurgické odstranění prsou, penisu, varlat či dělohy, nebo naopak vytvoření orgánů pomocí metod plastické chirurgie. Kolik lidí dosud takovou proměnu podstoupilo, stát podle MZd přesně neví.

„Osoba je započítána vždy jednou, a sice v tom roce, ve kterém jí byl vykázán první z definičních výkonů s danou diagnózou,“ vysvětlil mluvčí MZd Ondřej Jakob. Přesto se může ve statistice objevit vícekrát, pokud mezi jednotlivými operacemi úředně změní pohlaví a s ním i rodné číslo, které je identifikátorem pacienta v registru. Celkově bylo od roku 2010 provedeno 1693 takových jednotlivých operací, 1108 ženám a 586 mužům. Loni jich bylo 171.

Neziskové organizace termín „transsexualismus“ označují za zastaralý. Nově by se měl používat „genderový nesoulad“, který obsahuje i nejnovější mezinárodní klasifikace nemocí. Podle Jakoba se nová terminologie v Česku bude používat zřejmě od roku 2030. MZd už dříve avizovalo, že podle toho změní i metodiku pro úřední změnu pohlaví.

Česko patřilo k posledním zemím v Evropě, kde se povinná kastrace kvůli úřední změně pohlaví vyžadovala. Sklízelo za to kritiku mezinárodních institucí i domácích organizací. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková už v prosinci 2024 uvedla, že by se měla začít debata o případném odškodnění trans lidí za povinné podstoupení chirurgického zákroku při úřední změně pohlaví. Podobně stát odškodňuje za nezákonné sterilizace za komunismu, které podstoupily zejména romské ženy.

ÚS loni z občanského zákoníku škrtl větu, že „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“. V podobném smyslu zrušil i část zákona o speficických zdravotních službách. MZd mělo do konce června soudem stanovený termín pro novou legislativní úpravu, nakonec se ale rozhodlo nepřipravovat změny zákonů, jen je ponechalo ve znění upraveném ÚS a vydalo metodiku, jak postupovat. Mluvčí MZd Jakob před koncem června na dotaz ČTK uvedl, že metodika má doporučující charakter.

Poruchy pohlavní indetity v Česku – diagnózy a jednání komise:

zdroj: MZd