Komerční prezentace Aktual.: 8.01.2025 14:40
Praha – Novelu zákona o vojácích z povolání, která počítá s navýšením náborového příspěvku a benefitů pro vojáky, se snížením nároků na trestní bezúhonnost pro vstup do armády či s povinností pro vojáky hlásit pobyt v zahraničí mimo státy Evropské unie a Severoatlantické aliance dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany. Cílem úpravy je podle úřadu podpořit nábor, udržet v armádě stávající personál a zabezpečit plnění služebních úkolů. Vnitro posoudí s avizovaným růstem odměn pro vojáky situaci u policie a hasičů a navrhne případné změny.
Ministerstvo navrhuje zrychlené projednání návrhu zákona ve Sněmovně, schválit by ho chtělo již v prvním čtení, tedy v takzvané devadesátce. Požadavek úřad odůvodňuje zejména časovou naléhavostí, se kterou se musí řešit personální situace v armádě. Účinnost zákona navrhuje od července letošního roku.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka opakovaně upozorňují, že se armáda potýká s nedostatkem lidí, nábory se podle nich nedaří dělat tak, jak by si resort obrany představoval. K začátku roku 2024 bylo v celém resortu obrany 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivní zálohy. Podle Řehky není pro armádu podstatné jen doplňování náboru, ale rozdíl mezi tím, kolik lidí z armády odejde a kolik přibude.
Vedle náborového příspěvku, který by měl být nově vyplácen jednorázově, by se měly podle novely navýšit také benefity pro již sloužící vojáky, například stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení a příplatek za službu v zahraničí.
Základní výše stabilizačního příspěvku zůstane 7000 korun měsíčně, nově by ale mohl být navýšen až desetinásobně v závislosti na speciální odbornosti nebo vykonávané činnosti. Opatření má cílit například na praktické a zubní lékaře. Jednorázově by pak mohl voják dostat stabilizační příspěvek ve výši až šestinásobku jeho služebního tarifu, pokud bude působit v lokalitě, kde má ministerstvo dlouhodobě problémy obsazovat služební místa. Podle důvodové zprávy se jedná například o Žatec, Jince či Strakonice. V obci ale bude muset působit čtyři roky.
Návrh také upravuje požadavek na trestní bezúhonnost zájemce o vstup do armády. „Návrh se vrací u drtivé většiny odsouzení k obecnému principu uznání bezúhonnosti na základě zahlazení,“ uvedl v důvodové zprávě ministerstvo. Zachovává se však požadavek nepřípustnosti povolání pachatelů zvlášť závažných zločinů a těch, kterým soud uloží trest ztráty vojenské hodnosti.
Novela by měla zavést i povinnost pro vojáky informovat nadřízeného o pobytu v zahraničí mimo státy EU a NATO. Oznámení cesty podle důvodové zprávy umožní nadřízeným vyhodnotit riziko a poučit vojáka o bezpečnostní situaci v regionu.
Dopady navrhovaných opatření na státní rozpočet jsou podle úřadu vypočítány na 375 milionů korun ročně, ministerstvo je uhradí ze své kapitoly bez požadavku na její dodatečné navýšení.
Vnitro posoudí s avizovaným růstem odměn pro vojáky situaci u policie a hasičů
Ministerstvo vnitra analyzuje v souvislosti s plánovaným navýšením náborového příspěvku a benefitů pro vojáky situaci u hasičů a policistů a navrhne změny k případnému narovnání rozdílů. Novinářům to dnes po jednání vlády řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Vláda dnes také schválila změny v počtech služebních míst u policie a hasičů. Míst u policie i hasičského sboru by mělo letos mírně přibýt.
Policistů by mělo podle schváleného návrhu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) být 46.279. Loni byl podle údajů policejního prezidia tabulkový stav 46.163. Na služební příjmy by měl stát vyčlenit 28,54 miliardy korun. Loni v říjnu zůstávalo podle tehdejšího vyjádření ministra u policie zhruba 5900 neobsazených míst. Rakušan tehdy upozornil na to, že počet 46.163 je tabulkový, tedy ideální stav, který vzešel z požadavků krajských policejních ředitelství a dalších útvarů a nikdy nebyl naplněn. Početní hranicí pro kvalitní výkon povinností policie stanovených zákonem je podle něj 40.000 příslušníků.
Hasiči by měli mít letos 10.900 služebních míst, v lednu 2024 jich podle údajů na webu hasičského sboru bylo 10.850. Na služební příjmy by mělo jít podle návrhu 7,5 miliardy korun.
Policistům, hasičům a příslušníkům bezpečnostních sborů se letos zvednou platy o 1500 korun. Policisté a hasiči dostanou navíc ještě 1000 korun jako stabilizační příplatek, uvedl už dříve Rakušan. Příslušníci bezpečnostních sborů v listopadu protestovali proti nízkým platům a špatné personální situaci. Objem financí na platy příslušníků bezpečnostních složek se má podle ministra o pět procent zvednout i v letech 2026 a 2027, policistům a hasičům podle něj zůstane po tyto roky také stabilizační příspěvek. Podle protestujících příslušníků to však nevyřeší dlouhodobé podfinancování sborů, požadují mimo jiné vyšší nárůst platů.
