Komerční prezentace Aktual.: 13.03.2025 11:02
Praha – Zvyšuje se pravděpodobnost, že se nepodaří naplnit plánované rozpočtové příjmy z prodeje emisních povolenek. Zároveň roste i riziko, že vyšší než plánované budou rozpočtové výdaje na regionální školství a na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku to dnes uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Připomněla, že na tato rizika upozorňovala už při sestavování státního rozpočtu, protože plánované výdaje vycházely ze změn zákonů, které ještě nebyly schváleny. Rozpočtová rada doporučuje kvůli obraně dočasně rozvolnit výdajová pravidla.
U prodeje emisních povolenek počítá státní rozpočet s příjmy 30 miliard korun. „Jak již NRR dříve konstatovala, této částky by bylo možné dosáhnout jen za situace, pokud by průměrná cena emisní povolenky činila zhruba 104 eur. Po růstu na začátku letošního roku, kdy cena povolenky na primárním trhu přesáhla 80 eur, dochází nyní k jejímu poklesu, a to až pod 70 eur,“ upozornila rada. Už loni varovala, že očekávané příjmy z prodeje povolenek jsou nadhodnocené zhruba o deset miliard korun.
NRR dále upozornila, že do letošního rozpočtu zasáhne skutečnost, že vláda odložila až na příští rok přesun financování nepedagogických pracovníků v regionálním školství na obce a kraje. Původně počítala s tím, že se to stane už od letošního září. „Pro státní rozpočet to znamená dodatečné výdaje ve výši 10,5 miliardy korun, se kterými příslušný výdajový ukazatel nepočítá,“ uvedla rada.
„Tato skutečnost potvrzuje potřebnost respektování principu rozpočtování pouze na základě již platné legislativy, nikoliv na základě návrhů, či dokonce pouhých záměrů,“ upozornila NRR na to, že legislativu ke změně financování nepedagogických pracovníků projednává Parlament až poté, co byl schválen rozpočet.
Podobný problém vidí NRR i u financování obnovitelných zdrojů. „Redukce objemu prostředků ve státním rozpočtu na 8,5 miliardy korun z původně požadované hodnoty přesahující 30 miliard korun byla zdůvodňována tím, že budou schválena čtyři opatření směřující k omezení podpory fotovoltaických elektráren zprovozněných v letech 2009 až 2010. Ve výsledné podobě novely zákona o podporovaných zdrojích energie však zůstala zachována pouze dvě z nich, dle názoru NRR navíc ty, které nemají největší potenciální fiskální dopad,“ uvedla rada. I tyto změny schvaloval Parlament až po přijetí rozpočtu.
Pochybnosti o některých položkách státního rozpočtu na letošní rok dával najevo i prezident Petr Pavel předtím, než zákon o rozpočtu podepsal. K podpisu se rozhodl i s ohledem na to, že se mu premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) zaručili, že i v případě naplnění rizik nepřesáhne schodek naplánovaných 241 miliard korun.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
Rozpočtová rada doporučuje kvůli obraně dočasně rozvolnit výdajová pravidla
Kvůli očekávanému zvyšování výdajů na obranu by bylo vhodné dočasně rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Ve střednědobém horizontu ale bude třeba omezit nevojenské výdaje. Ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku to dnes uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Vláda oznámila záměr zvyšovat výdaje na obranu ročně o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Reagovala tak na zhoršení bezpečností situace v Evropě a na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle NRR souvisí růst výdajů na obranu nejen se zhoršením geopolitické situace, ale i s podfinancováním armády, které nastalo kvůli nedodržování závazků v minulých letech. Česko se v Severoatlantické alianci zavázalo dávat na obranu nejméně dvě procenta HDP, tohoto cíle dosáhlo až loni. Růst výdajů na obranu ale podle rady nebude možné uskutečnit bez úpravy národních i evropských rozpočtových pravidel.
NRR proto doporučuje upravit zákon o rozpočtové odpovědnosti tak, aby se výdajové rámce rozpočtu a státních fondů mohly zvýšit o tolik, o kolik výdaje na obranu přesáhnou dvě procenta HDP. „Vzhledem k nutnosti bezprostřední reakce totiž není realistické předpokládat, že by bylo možné provést rychlou kompenzaci zvýšených vojenských výdajů redukcí jiných významných výdajových položek, a vše tedy zvládnout v rámci aktuálních pravidel,“ podotkla NRR.
Střednědobě ale podle rady bude nutné upravit strukturu státních výdajů. „Ve střednědobém horizontu nelze vzhledem k fiskálnímu prostoru souběžně realizovat všechny hlavní výdajové programy,“ uvedla NRR a poukázala na plány na zvyšování obranyschopnosti, dekarbonizaci, rozvoj energetiky a budování dopravní infrastruktury. „Bude nutné omezit, případně alespoň snížit meziroční tempo růstu objemu prostředků plynoucích do nevojenských aktivit,“ uzavřela rada.
