Close Menu
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
Trendy

MZd navrhuje odměnu za účast na prevenci a screeningu 500 až 1500 Kč

23 září, 2026

Pavel: Trumpův projev v OSN mířil více na americké publikum

23 září, 2026

Pětitisícikorunu s přítiskem si dnes na pobočkách ČNB pořídily tisíce lidí

23 září, 2026

Dnes nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim

23 září, 2026

Šéf íránské diplomacie Arakčí sdělil Witkoffovi podmínky pro Hormuzský průliv

23 září, 2026
Facebook X (Twitter) Instagram
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
  • Krimi
  • Auto
  • Bydlení
  • Cestování
  • Finance
  • Kultura
  • Mobil
  • Technet
  • Zábava
  • Ukrajinská Válka
  • Volby
Webové Příběhy Zpravodaj
Banai
Domovská Stránka » NYT: Může Ukrajina najít nové vojáky, aniž by zdecimovala celou generaci?
Svět

NYT: Může Ukrajina najít nové vojáky, aniž by zdecimovala celou generaci?

PersonálBy Personál12 dubna, 2024
Facebook Twitter Pinterest WhatsApp LinkedIn Email Reddit Telegram
NYT: Může Ukrajina najít nové vojáky, aniž by zdecimovala celou generaci?

Komerční prezentace Aktualizace: 12.04.2024 19:14

Kyjev – Přibližně milion mužů, kteří slouží v ukrajinské armádě, je omlácený a vyčerpaný. Mnozí vojáci jsou v bojové službě už dva roky. Desítky tisíc jich přišly o život nebo utrpěly vážná zranění. Zoufale jsou proto zapotřebí noví rekruti. Ukrajina však naráží na zásadní demografické omezení, ke kterému se schylovalo dlouho: má málo mladých mužů, píše list The New York Times.

Zdraví muži mladší 30 let tvoří páteř většiny armád, na Ukrajině však patří k nejméně početné generaci v novodobé historii. Ukrajina tak musí vyvažovat potřebu čelit neochabující ruské ofenzívě posilováním jednotek a riziko, že zdecimuje celou generaci.

Prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku měsíce učinil politicky bolestivý krok a snížil věk pro odvod do armády z 27 na 25 let – což je na poměry většiny vojenských odvodů stále pozoruhodně vysoký věk. Například ve Spojených státech mohou být muži odvedeni od 18 let.

Neochota Ukrajiny snížit odvodový věk ještě více odráží přetrvávající vliv historie. Příčiny současného demografického problému sahají více než sto let do minulosti.

Důsledky první a druhé světové války byly na Ukrajině patrné ještě v 90. letech 20. století. Během obou konfliktů se rodilo méně dětí, což vedlo ke dvěma méně početným generacím dospělých. Tyto úbytky se projevily napříč generacemi a omezily počet obyvatel Ukrajiny o několik desetiletí později.

Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 způsobil, že se už tak nepočetná generace ještě více zmenšila, jelikož během hospodářské krize prudce poklesla porodnost. Pokles trval přes deset let, což vedlo k nejméně početné generaci v nedávné historii Ukrajiny.

Tehdy narozeným chlapcům je nyní 18 až 27 let, což je nejlepší bojový věk. Na Ukrajině je však dvakrát více čtyřicátníků než dvacátníků. Předchozí odvody do značné míry chránily mladší generaci. Teď jsou ale způsobilí pro povolání do armády pětadvacetiletí a šestadvacetiletí.

Prudký pokles porodnosti na Ukrajině v prvních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu není ojedinělý. Podobný pokles zažilo mnoho postsovětských států včetně Ruska. Ekonomiky dostávaly rány a úmrtnost starší generace mužů prudce rostla, většinou na neléčené kardiovaskulární choroby, alkoholismus a pracovní úrazy.

Demografický problém během současné války je však v případě Ukrajiny výrazně horší než v Rusku. Rusko má celkově téměř čtyřikrát více obyvatel, takže má k dispozici větší počet mužů. A pokles porodnosti byl prudší na Ukrajině.

V devadesátých letech se nad životem na Ukrajině vznášela nejistota ohledně budoucnosti, platy v době hospodářské krize ztrácely hodnotu a úspory mizely. Tato nejistota „ovlivnila reprodukční chování obyvatelstva“, řekl v telefonickém rozhovoru Oleksandr Hladun, zástupce ředitelky institutu demografie a sociálních studií pojmenovaného po Michailovi Ptuchovi.

V roce 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost, měly ukrajinské ženy v průměru 1,9 dítěte. O deset let později porodnost klesla na 1,1 dítěte. Když tyto děti dosáhly věku 20 let, projevil se jejich menší počet nejprve v oblasti pracovní síly. A mnohem důsledněji poté, co Rusko v roce 2022 podniklo invazi na Ukrajinu.

Rozhodnutí prezidenta Zelenského povolat muže od 25 let přináší riziko dalšího zmenšení této už tak nepočetné generace Ukrajinců. A mnozí z omezeného počtu pětadvacetiletých a šestadvacetiletých mužů – kterých je podle vládního odhadu z roku 2022 přibližně 467.000 – už slouží v armádě, žijí v okupovaných oblastech nebo mimo Ukrajinu. Jiní mají typ zaměstnání nebo zdravotní postižení, které je osvobozují od branné povinnosti.

Ukrajinští představitelé se domnívali, že nemají jinou možnost než snížit věk pro odvod do armády. Počet obětí války proti Rusku je vysoký. Většina mužů, kteří se chtěli dobrovolně přihlásit do ozbrojených sil, tak už učinila. Jak rychle ale Ukrajina odvede a vycvičí další potřebné vojáky, není jasné. Stejně jako to, zda budou připraveni před širší ruskou ofenzívou, která se očekává na jaře nebo v létě. „Rozhodnutí bylo přijato – je dobré, ale je příliš pozdě,“ řekl Serhij Hrabskyj, plukovník a komentátor války v médiích.

Už nyní se přitom ukazují důsledky války pro další generaci Ukrajinců. Počet narozených dětí se tam od roku 2021 do 2023 snížil téměř o polovinu. Podle demografů je jedním z důležitých faktorů tohoto poklesu skutečnost, že podle Eurostatu asi 800.000 Ukrajinek ve věku 18 až 34 let uprchlo do zemí Evropské unie. Prozatím tak hraje v ukrajinské demografii větší roli nepřítomnost žen než vojenské odvody mužů.

Nižší odvodní věk však přináší riziko, že se už tak nepočetná generace ještě více zmenší. Přičemž v okupovaných oblastech země Rusko povolává ukrajinské muže do boje proti Ukrajině už od 18 let. Podle Hladuna bude záviset budoucí porodnost na obou faktorech: kolik mužů zemře ve válce na frontě a kolik žen se vrátí z Evropy. Ukrajina však podle něj nemá příliš na výběr a musí povolávat mladší muže do vyčerpané armády. „Co můžeme dělat? Je to válka,“ řekl.

Share. Facebook Twitter Pinterest LinkedIn Tumblr Email

Čti dál

Pavel: Trumpův projev v OSN mířil více na americké publikum

Šéf íránské diplomacie Arakčí sdělil Witkoffovi podmínky pro Hormuzský průliv

Trump v projevu v OSN mluvil spíše k voličům a někdy si protiřečil, píší média

Trump: Američtí vyjednávači v New Yorku tři hodiny jednali s íránskou delegací

Trump chce se Zelenským jednat o mírovém řešení války i o střelách pro patrioty

Republikánský senátor žádá prověřit, jak Trump profituje z prezidentské funkce

Trump v OSN: AI má větší potenciál než průmyslová revoluce

Státy EU se opět shodly na prodloužení sankcí proti Rusům, dvě jména zmizela

Trump podepsal s Dánskem a Grónskem dohodu o bezpečnosti

Tipy Redaktorů

Pavel: Trumpův projev v OSN mířil více na americké publikum

23 září, 2026

Pětitisícikorunu s přítiskem si dnes na pobočkách ČNB pořídily tisíce lidí

23 září, 2026

Dnes nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim

23 září, 2026

Šéf íránské diplomacie Arakčí sdělil Witkoffovi podmínky pro Hormuzský průliv

23 září, 2026

Škoda JS podepíše smlouvu s Rolls-Royce na dodávku pohonů pro malé reaktory

23 září, 2026

Poslední Zprávy

Tenistka Krejčíková odvrátila dva mečboly a prošla v Singapuru do druhého kola

23 září, 2026

Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o trestnosti neplacení výživného

23 září, 2026

Trump v projevu v OSN mluvil spíše k voličům a někdy si protiřečil, píší média

23 září, 2026
Facebook X (Twitter) Pinterest TikTok Instagram
© 2026 Banai. Všechna práva vyhrazena.
  • Zásady Ochrany Soukromí
  • Pravidla a Podmínky
  • Kontakt

Type above and press Enter to search. Press Esc to cancel.