Aktual.: 21.07.2026 15:19
Praha – Bývalý ministr kultury Daniel Herman nebo bývalá sportovní novinářka Alice Němcová Tejkalová patří k pětici adeptů, kteří usilují o místo po spisovateli Jiřím Padevětovi v Radě České televize. Oprávněnost nominací dnes ověřila senátní volební komise. O znovuzvolení usiluje skautský instruktor a ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil tři roky do letošního března po ekonomovi Pavlu Kysilkovi.
K protikandidátům patří historik Jiří Rajlich a zakladatel neziskové organizace Portus Richard Němec. Organizace poskytuje sociální služby lidem s mentálním postižením.
Herman byl ministrem kultury v letech 2014 až 2017. Předtím působil jako mluvčí České biskupské konference nebo ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Po vstupu do politiky byl rovněž poslancem a místopředsedou KDU-ČSL. O zvolení do rady veřejnoprávní televize neúspěšně usiloval letos na jaře ve Sněmovně.
Rajlich působí ve Vojenském historickém ústavu, loni patřil mezi finalisty senátní volby člena Rady ÚSTR. Němcová Tejkalová po ukončení novinářské kariéry byla mimo jiné děkankou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, nyní je vedoucí katedry žurnalistiky na této fakultě.
Padevět, který na místo v radě rezignoval kvůli kandidatuře do Senátu za hnutí STAN, patřil mezi první členy rady vybírané horní parlamentní komorou v listopadu 2023. Tehdy senátoři obsadili všech šest z 18 křesel, které jim přepustila Sněmovna. Ze 46 kandidátů Senát vybral ještě publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou, šéfredaktorku magazínu EDUzín a bývalou editorku Portálu ČT24 Barboru Procházkovou, analytika a bývalého místopředsedu Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře a Davida Brabce, kterého nominovala Asociace producentů v audiovizi.
Kandidáty do rad mohou podle zpřísněných podmínek nově navrhovat výhradně organizace s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli nově založené, třeba i účelově jako dosud. Nominační právo budou mít výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.
Adepty pak před schvalováním horní parlamentní komorou obvykle projednává kromě volební komise ještě senátní komise pro sdělovací prostředky. Na rozdíl od sněmovního mediálního výboru nebude moci provést předvýběr kandidátů, kteří budou k vlastní volbě připuštěni, když splní zákonné náležitosti.
Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů. Senát kromě třetiny míst v Radě ČT obsazuje stejný poměr křesel v Radě Českého rozhlasu. Dříve místa v radách zaplňovala výhradně Sněmovna.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}