Komerční prezentace Aktual.: 28.05.2025 16:03
Praha – Kraje, obce i školy kritizují převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy jako zřizovatele škol. V anketě ČTK školy a samosprávy vyjádřily obavy z nárůstu výdajů i administrativy. Změnu financování dnes ve Sněmovně prosadila vládní koalice přes odpor opozice. Úpravu, která by v případě schválení začala platit od začátku příštího roku, ještě projedná Senát. Na mzdy by samosprávy dostaly více peněz z daňových výnosů.
Změna týkající se platů školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků je součástí novely školského zákona, která počítá třeba i se slučováním malých škol. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu financování nepedagogů slibuje zefektivnění správy škol. Předseda Asociace krajů ČR a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) ale tvrdí, že na to chybí zdroje. Školské odbory tvrdí, že schválením změny vládní poslanci zklamali školskou veřejnost, a odboráři doufají, že zasáhne Senát.
„Prakticky všichni se vyjádřili, že vidí rizika převodu financování nepedagogů na zřizovatele. Na první pohled se jeví, že má návrh logiku. Ve skutečnosti je to pravý opak. Komplikuje financování,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/SOCDEM).
Pro Plzeňský kraj, který je zřizovatelem 73 školských zařízení včetně 43 středních škol, změna podle náměstka hejtmana Vladimíra Kroce (ANO) představuje zvýšení výdajů zhruba o 600 milionů korun ročně. Kraj si s tím podle něj poradí, i kdyby peníze od státu navýšení nákladů zcela nepokryly. Problém to může být pro malé obce, které si třeba dříve vzaly půjčky na opravy škol, uvedl. „Obec to bude stát tři čtvrtě milionu korun ročně z rozpočtu,“ řekl třeba starosta Chanovic na Klatovsku s 800 obyvateli Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost). Na provoz ZŠ a MŠ ve třech objektech dává teď obec 200.000 korun měsíčně a miliony ročně do oprav zámku, kde sídlí druhý stupeň základní školy. „Vlastně nám peníze nestačí na nic nového,“ dodal starosta.
Pokud by zákon v příštím roce začal platit, Jihočeskému kraji by chybělo podle prvních propočtů na platy nepedagogických pracovníků až 40 milionů korun. „Kraj by musel přijmout nějaká opatření, protože finance by musel najít ve vlastním rozpočtu. Otázkou je, jestli to ministerstvo nakonec nedofinancuje, protože částky neustále měnilo,“ řekl náměstek hejtmana David Štojdl (ODS). Změnu tak podle něj kraj nepodporuje.
Vedení Kladna, největšího města ve Středočeském kraji, s převedením placení nepedagogů dlouhodobě nesouhlasí. „Změna bude představovat značný nárůst administrativní zátěže pro město i školy,“ řekl dnes ČTK mluvčí radnice Vít Heral. Školy se podle něj bojí i odchodu nepedagogických pracovníků kvůli poklesu jejich platů.
„Pro nás jsou to nižší desítky milionů korun navíc, které budeme muset doplácet z rozpočtu města,“ řekl náměstek primátora Mladé Boleslavi Daniel Marek (STAN). Stát podle něj sice zaplatí tabulkové platy, ale nepedagogičtí pracovníci dostávají další odměny z jiných balíčků, které školy dostávají. „Tyto peníze my jako zřizovatel nedostaneme, takže aby nám tito pracovníci neutekli, budeme je muset sanovat z vlastního rozpočtu,“ doplnil.
Na přípravu na změnu financování od prvního ledna příštího roku je rovněž podle škol málo času. ČTK to řekl Tomáš Augustýn, ředitel základní školy v Novém Městě na Moravě na Žďársku a člen rady Asociace ředitelů základních škol ČR. Podstatné podle něj bude, zda Senát, který má úpravu teprve schvalovat, její účinnost odsune. „Chtěli bychom toho využít tak, že by si opravdu náš zřizovatel vzal některé nepedagogické věci na starosti. Ale to určitě do 1. ledna nestihneme dobře nachystat,“ řekl.
Náměstkyně ostravského primátora pro školství Andrea Hoffmannová (Piráti) ČTK řekla, že jí nepřipadá korektní, že se o financování nepedagogů rozhodovalo zároveň se zbytkem novely školského zákona, který obsahoval potřebné reformy. „Je dobře, že to aspoň odložili ze září na leden, takže ředitelé i obce mohou s plánováním pracovat už v novém rozpočtu,“ uvedla. Kraje a obce sice na financování mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů, ale náměstkyně se domnívá, že to nebude stačit. A chybějící peníze pak obce budou brát podle ní i z peněz na rozvoj školství.
Například podle starosty Třebíče Pavla Pacala (Pro Třebíč) naopak pro fungování škol bude lepší, když budou mít obce jako zřizovatelé pod kontrolou i financování nepedagogů. „Ale musí tomu odpovídat aktuální převod finančních prostředků od státu, protože služby předškolního vzdělávání a základní školství jsou služby, které si stát objednává u obcí,“ dodal.
Náměstek primátora Liberce pro školství Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj) si nemyslí, že změna financování je to nejhorší, co školská novela přinese. Očekává, že stát samosprávám poskytne dostatek financí, aby aspoň zpočátku pokryly všechny náklady s tím spojené. „Otázkou pak je budoucí zvyšování platů,“ řekl. Ve školkách a školách v Liberci pracuje přes 400 nepedagogických pracovníků a loni na jejich mzdy a odvody bylo potřeba přes 200 milionů korun. Za horší chystanou změnu náměstek považuje slučování menších škol, což by podle něj znamenalo problém i pro Liberec, páté největší město v zemi.
