Aktualizace: 20.05.2024 12:16
Praha – Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2023 s přebytkem 26,4 miliardy korun. Vyššího přebytku rozpočtu obce dosáhly za dvacet let pouze v roce 2016. Obce hospodařily s příjmy 352,3 miliardy a výdaji 325,9 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou firma poskytla ČTK.
Úspory obcí se meziročně zvýšily o 13 procent na 200,9 miliardy Kč, zatímco jejich dluh se snížil o tři procenta na 51,8 miliardy Kč. Příjmy obcí se loni zvýšily o 11 procent, jejich výdaje o šest procent. Rozhodující byl růst daňových příjmů, které se na přírůstku příjmů podílely 85 procenty.
Z hlavních příjmových položek se snížily kapitálové příjmy, které však mají na celkových příjmech malý podíl. Kapitálové výdaje se snížily o 1,4 miliardy Kč, zato běžné výdaje stouply o 19,9 miliardy. Z celkových příjmů věnovaly obce na investice 27 procent, o rok dříve to bylo 30 procent.
Téměř dvojnásobná dynamika příjmů proti dynamice výdajů vyústila ve značný přebytek rozpočtu. Z objemu příjmů obce loni nevyužily osm procent, o rok dříve se přebytek rozpočtu na příjmech podílel třemi procenty.
„Za vysokým kladným saldem v rozpočtu obcí je nejen inflace, ale i skutečnost, že odhad výnosů tří daní, které státní rozpočet sdílí s obcemi, byl na rok 2023 podhodnocený. Sdílené daně přitom představují téměř dvě třetiny příjmů obcí. Nižšímu odhadu sdílených daní obce přizpůsobily svou výdajovou politiku. Vyšší příjmy proti schválenému rozpočtu v průběhu roku nevyužily, ale odložily stranou,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Investiční aktivita obcí se v uplynulém roce mírně snížila i přesto, že objem investičních dotací se zvedl. Do svého rozvoje obce investovaly 94,3 miliardy Kč, o 1,4 miliardy méně než v předešlém roce. Obdržely 21,4 miliardy Kč v investičních dotacích, o 0,4 miliardy více než o rok dříve.
„I když obce připravovaly rozpočty na rok 2023 v podmínkách znatelné nejistoty dané ekonomickou stagnací, vysokou inflací a vyššími úrokovými sazbami, nevysvětluje to plně snížení jejich investiční aktivity,“ míní Kameníčková.
Nepřetržitý růst úspor obcí je dlouhodobým jevem. Ve srovnání s rokem 2013 byl dluh o dvě procenta nižší, zato jejich úspory se téměř ztrojnásobily. „Obce jsou ve svém rozhodování o výdajové politice velmi obezřetné, snaží se o co nejnižší míru rizika a každou investici tudíž bedlivě zvažují,“ dodala Kameníčková.
„Starosta, který po sobě zanechal úspory na účtu, je zpravidla hodnocen lépe než ten, který obec zadlužil, jakkoliv to může být dlouhodobě výnosný projekt,“ řekl ČTK zakladatel společnosti Fair City a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček. Tato neochota investovat je podle něj dána zejména krátkým volebním obdobím a problémem brzkého dokončení investice a užitku z ní. Dále je to špatně nastavené a příliš solidární přerozdělování zisku z daní. Proti investicím například do výstavby bytů je vždy snadné protestovat a naopak je obtížné prosadit, podotkl.
V přepočtu na obyvatele mají obce s počtem obyvatel do 199 nejvyšší příjmy, a to 40.329 Kč. Průměr je 32.539 Kč. Koncem roku 2023 měly na bankovních účtech 51.336 Kč na obyvatele, průměr byl 18.555 Kč. Objem jejich úspor dosáhl 8,7 miliardy Kč a byl o 1,9 miliardy vyšší než jejich roční příjmy. Nejmenší obce v roce 2023 ušetřily 11 procent příjmů, průměr je osm procent. Malé obce tvoří 22 procent z celkového počtu obcí a na počtu obyvatel se podílejí dvěma procenty.