Aktual.: 30.09.2025 22:18
Praha – Ministerstvo obrany oznámilo tři dny před sněmovními volbami nákupy armádní techniky za zhruba 15 miliard korun. Pořídí modulární bojové komplety, radiostanice s příslušenstvím a pasivní radiolokátory. Člen sněmovního branného výboru za opoziční hnutí SPD Radovan Vích dnes v reakci uvedl, že armáda tuto techniku potřebuje. Pozastavil se ale nad načasováním ohlášení nákupů i nad tím, že je neprojednal sněmovní výbor. Naopak podle předsedy výboru Lubomíra Metnara z opozičního ANO byly oznámené nákupy na rozdíl od některých jiných zakázek součástí letošního rozpočtu a předvolební období nehraje zásadní roli. Také podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) byly zakázky součástí dlouhodobého plánu.
Modulární bojové komplety budou stát až 7,5 miliardy korun. Zakázku schválilo minulý týden kolegium ministryně obrany Černochové. Rámcovou dohodu na roky 2025 až 2029 by mělo ministerstvo se státním podnikem Vojenský technický ústav (VTÚ) uzavřít do konce října. Dodání prvních kompletů a systémů se předpokládá do konce roku 2026.
Modulární bojové komplety dostanou vojáci ze 7. brigádního úkolového uskupení a další jednotky pozemních sil. Poskytují vojákům celkovou výbavu, která zahrnuje spojovací systémy, senzory, drony a další elektroniku. Tato technika podle ministerstva umožní získat v boji přehled o situaci, a to včetně polohy protivníka, cílů a další klíčové informace. Díky těmto datům může podle něj voják efektivně reagovat na nepřátelskou činnost. Rámcová dohoda umožní podle resortu nakupovat komplety postupně a současně plánovat objednávky podle aktuálních potřeb armády.
Více než 4500 radiostanic s příslušenstvím za zhruba 5,28 miliardy korun by měla armáda dostat v letech 2026 a 2027. Výrobcem je americká společnost L3Harris. O zakázce dnes Černochová informovala vládu, smlouvu chce ministerstvo uzavřít do poloviny listopadu. Radiostanice nakoupí je prostřednictvím americké vládní Agentury pro obrannou spolupráci (DSCA). Důvodem je podle ministerstva fakt, že radiostanice obsahují šifrovací materiál kategorie CCI (Controlled Cryptographic Item), který ve Spojených státech podléhá přísným exportním předpisům.
Pořizované radiostanice jsou podle ministerstva kompatibilní s těmi, které už armáda od stejné společnosti ve svém vybavení má. Dostanou je taktické jednotky napříč ozbrojenými silami.
Trojici pasivních radiolokátorů PLESS pořídí obrana od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun. Jeden stacionární a dva mobilní radary dokážou podle výrobce odhalit i drony a sledovat cíle do vzdálenosti 700 kilometrů. Rovněž o tomto nákupu dnes dostala informaci vláda. Sledovací systém PLESS je podle ministerstva unikátní v oblasti elektromagnetického boje „Jsou určeny pro potřeby jednotek pozemního elektronického boje. Jsou schopny i takzvané zahorizontální detekce hrozeb v elektromagnetickém spektru a na velké vzdálenosti, dokážou podporovat jak plánování, tak samotné vedení operací,“ uvedlo ministerstvo. PLESS je pasivní radar, který sám žádné signály nevysílá, takže je pro nepřítele prakticky neviditelný.
Výrobce uvádí, že radiolokátory PLESS jsou vybavené průlomovou technologií, která například umožňuje z Česka pozorovat lodě plující po Baltském moři. Přístroje dokážou určit polohu i typ statických či pomalu se pohybujících objektů – nejčastěji lodí a radarů – tak i rychlých cílů, jako jsou letadla či drony. Vyhledá i objekty ukryté za obzorem, kam běžný radar nedohlédne.
Vích ČTK sdělil, že načasování oznámení zakázek pokládá za předvolební tah. Techniku, jako jsou radiostanice, radary či modulární bojové komplety, však česká armáda podle něho skutečně potřebuje. „O to víc je nutné, aby se o takových výdajích rozhodovalo transparentně a s kontrolou Parlamentu, a ne na poslední chvíli jako politická reklama,“ uvedl Vích.
Černochová večer v České televizi odmítla jakoukoli souvislost schválení zakázek s volbami a zdůraznila, že nákup této techniky vychází už z koncepce přijaté v roce 2019. „Vojáky nezajímají žádné volby, chtějí mít modernizovanou techniku,“ řekla.
„Na rozdíl od problematických zakázek, jako je nákup vozidel Supacat nebo rozpočtově nekrytý nákup tanků Leopard za 34 miliard, byly tyto akvizice plánovány v rozpočtu na rok 2025, takže zde nehraje předvolební období zásadní roli,“ sdělil na dotaz ČTK k ohlášeným nákupům Metnar. Při pořizování lehkých obrněných vozidel Supacat vyčítá obraně sporný postup. V případě tanků Leopard jde podle Metnara o smlouvu, která nemá peněžité krytí. Ačkoli jsou volby, vláda podle něho nesdělila, kde vezme ještě letos peníze na nákupy a platby prováděné mimo schválený rozpočet. „Tento rozpočtový hazard bude pro novou vládu zásadním problémem a hrozí, že tato vláda vytvoří miliardové díry v rozpočtu, které výrazně omezí možnosti financovat další priority v oblasti obrany i bezpečnosti státu,“ dodal.