Aktual.: 20.08.2025 14:41
Praha – V posledních čtyřech letech se podařilo zlepšit obranyschopnost České republiky, současný stav ale stále není optimální. Zásadním úkolem je komplexní revize branné a krizové legislativy. Vyplývá to ze Zprávy o zajišťování obrany v roce 2024, kterou dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila vládě. Její resort o tom informoval na webu. Obrana vypracovala rámec pro nákup munice, prioritně se počítá s českými výrobci. Materiál dnes dostala vláda.
Podle zprávy se podařilo navýšit výdaje na obranu, zlepšilo se vybavení armády i podmínky vojáků, navýšily se investice. Zlepšil se také stav nemovité infrastruktury a podařily se i některé legislativní změny. „Současný stav však stále není optimální a v nadcházejícím období bude nutné v tomto úsilí pokračovat, a to jak kvůli dalšímu posílení bezpečnosti země, tak vzhledem k našim závazkům v Severoatlantické alianci (NATO),“ napsalo ministerstvo.
„Bylo by naivní si myslet, že nyní máme splněno. Obrana bude v příštích deseti letech muset pokračovat v modernizačních projektech a navýšení svých stavů. Rostoucí bezpečnostní hrozby ve světě a zvýšené požadavky na vybavenost a rychlost nasazení jednotek v rámci NATO tento trend nekompromisně vyžadují,“ řekla Černochová.
Ministerstvo uvedlo, že Česko poprvé loni splnilo závazek veřejných výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Připomnělo, že na základě vládního usnesení by měly být do roku 2030 výdaje navyšovány až na tři procenta HDP.
Úřad zmínil také nákupy bojových vozidel, tanků 2A4 či letounů F-35. Nové cíle výstavby schopností, které přijaly členské státy NATO na červnovém summitu v Haagu, ale podle ministerstva na obranyschopnost Česka a investice kladou vyšší nároky.
„V uplynulých dvou dekádách totiž ČR na obranu vynaložila přibližně o 600 miliard Kč méně, než se zavázala. Vznikl tím velký dluh vůči Armádě ČR, který se daří postupně splácet. Platí však, že uzavření smluv na nákup vojenského materiálu se v konkrétních schopnostech odrazí pozitivně s několikaletým zpožděním,“ poznamenal resort.
Podle úřadu se podařilo od letošního července zlepšit finanční ohodnocení vojáků, zlepšit motivační program. Resort zmínil i vznik virtuálního náborového střediska či stipendijní program pro středoškoláky. „Nábor vojáků ale stále nedosahuje nezbytné výše a bude jej do budoucna potřeba zintenzivnit,“ dodal úřad.
Za zásadní úkol považuje komplexní revizi branné a krizové legislativy. „Z řady národních i mezinárodních cvičení vyplynulo, že krizové stavy nejsou nastaveny v právním řádu ČR tak, aby umožnily reagovat na závažné vojenské krize,“ míní ministerstvo. Nezbytné jsou podle něj i investice do armádní nemovitostní infrastruktury, stav objektů zůstává vážný.
V materiálu, který dnes měla k dispozici vláda, se zdůrazňuje též dramatická změna bezpečnostního prostředí, agresivní politika Ruska i vojenská pomoc Ukrajině.
Obrana vypracovala rámec pro nákup munice, prioritně počítá s českými výrobci
Ministerstvo obrany vypracovalo rámec pro nákup vojenské munice. Prioritně se počítá s českými výrobci, případně dodavateli ze zemí Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie. Materiál dnes vládě předložila ministryně Jana Černochová (ODS) v utajované části zasedání. Obrana o tom informovala na webu.
Dostupnost vojenské munice se podle úřadu ukázala jako kritický faktor mimo jiné v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Materiál obsahuje rámec k zajištění dostatku munice jak v dobách míru prostřednictvím běžných veřejných zakázek, tak mobilizačními dodávkami v případném krizovém či válečném stavu.
„Prioritně se počítá s nákupem munice od českých výrobců, případně od dodavatelů ze zemí NATO/Evropské unie. Variantou by byl i rychlý přechod na válečnou výrobu s důrazem na výzkum a vývoj munice i technologií na území ČR,“ uvedlo ministerstvo.
Předložený záměr má být určitou metodologií pro ministerstvo obrany. Počítá se zmapováním současného stavu a s meziresortní spoluprací klíčových aktérů. „Předpokládá využití všech zákonných mechanismů ČR stejně jako obecných výjimek v souladu s evropskou legislativou. Nečeká se žádné bezprostřední, skokové zatížení státního rozpočtu,“ poznamenal úřad.
Rámec je podle ministerstva důležitou součástí zajištění dlouhodobé obranyschopnosti ČR a je v souladu se Strategií vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR do roku 2030 i s Koncepcí výstavby Armády ČR 2035. Zároveň odráží alianční doporučení i evropské obranné iniciativy.
„Naším cílem je vytvořit dlouhodobý, koordinovaný a udržitelný postup pro pořizování munice. Prioritu by z bezpečnostního hlediska mělo mít zajištění výrobních kapacit na území České republiky či dodávek ze spojeneckých a geograficky blízkých zemí, nejlépe s vazbami na český obranný průmysl,“ uvedla Černochová.
Česko také pomáhá Ukrajině, jež se tři a půl roku brání ruské agresi, prostřednictvím muniční iniciativy, do níž přispívají jednotlivé země. Loni pomohla dodat 1,5 milionu nábojů, letos už podle premiéra Petra Fialy (ODS) další milion. V plánu je 1,8 milionu nábojů do konce letošního roku.
