
Komerční prezentace Aktual.: 2.03.2025 06:35
Pardubice – Tanky na Pernštýnském náměstí v Pardubicích a k tomu rozjásané davy a množství vlajek se srpem a kladivem na obraze Oldřicha Karla ukazují zcela jiný konec druhé světové války. Květnové osvobození města v roce 1945 vypadalo zcela jinak. Žádné tanky Rudé armády v ulicích vůbec nebyly. Dílo je prorežimně loajální a na jeho pravdivost nelze spoléhat, řekl ČTK o sbírkovém předmětu historik Jan Ivanega z Východočeského muzea v Pardubicích. Republika si letos v květnu připomene 80. výročí osvobození.
Malíř namaloval výjev až po válce. Na historické náměstí na něm umístil tanky, obrněné vozy nebo povozy s koňmi, davy lidí a množství československých a sovětských vlajek. Jeho obraz evokuje, že do Pardubic dojely prvosledové hlídky s obrněnými vozidly, což není pravda. Tanky a další obrněnci ve městě nikdy nebyli.
Pardubice sice Rudá armáda 10. května osvobodila, ale vyslala tam druhosledové hlídky, které disponovaly koňskými povozy, dodávkami a nákladní auty. „Na obraze je vyfabulovaná scéna, která takto neproběhla. Na náměstí by se tanky úzkými uličkami ani nepropasovaly. Druhým výmyslem na obrazu je jeho topografie, navozuje dojem, že tanky a další vozidla přijely na náměstí od Zelené brány. Rudá armáda přijela z východu od Sezemic, tedy z opačné strany,“ řekl Ivanega.
Oldřich Karel také na plátně ztvárnil mnoho červených sovětských vlajek, zcela chybí vlajky Britů a Američanů, které v ulicích prokazatelně byly také. „To je další doklad toho, že jde o tendenční obraz, který vytvářel paralelní realitu. Oslavuje Rudou armádu a marginalizuje podíl spojenců na vítězství nad nacismem,“ řekl Ivanega.
Díky dochovaným fotografiím odborníci vědí, že největší oslavy se odehrávaly na dnešní třídě Míru, kde byly uvítací špalíry. Byla tam i regulovčice, která řídila provoz. Malíř ji však přesunul do centra svého obrazu na Pernštýnské náměstí. „Detail odpovídá historické realitě, ale prolíná se s ideologizovanou fikcí na obraze,“ řekl Ivanega.
Obraz je rozměrné plátno o rozměrech zhruba metr krát metr dvacet. Vystavený ho měly Restaurace a jídelny, které sídlily na třídě Míru, kde byl také známý bufet a kavárna Corso. Později ho muzeum získalo do svých sbírek. „Malíř naskočil na vlnu bezbřehé loajality a stal se prorežimním malířem. Jestli byl takový i vnitřně, to samozřejmě nezjistíme. Jinak je to obraz z poloviny 20. století, který využívá impresionistický rukopis. Nejblíž má svými atributy k socialistickému realismu,“ řekl Ivanega.
Podobně oslavných obrazů malíř namaloval nejspíš víc, dochovaný v muzeu je ještě jeden. Zachycuje armádní koně, jak se v roce 1945 pasou na louce, na horizontu je vidět hrad Kunětická hora. „Je to obraz pevněji ukotvený v realitě. Jednotky měly stáda koní, které potřebovaly někde pást. Malíř si neodpustil ideologizaci výjevu, namaloval tam vyvěšené dobové zástavy. Jedna je doplněná o šeříkovou kytici, která je symbol vděku Rudé armádě za osvobození, její nepopiratelný přínos zveličuje,“ řekl Ivanega.
Akademický malíř Oldřich Karel žil v letech 1912 až 1990. Muzeum má sbírku jeho grafik, na nichž zobrazoval Pardubice. Podle Ivanegy měl nepopiratelný talent. V 50. letech byl úspěšným malířem a také vytvářel návrhy sgrafit a terakotových reliéfů, dodal Ivanega.