Vznamn archeologick nlez, vzdlen zhruba 35 kilometr od zpadonskho msta Si-an, je dnes nkdy oznaovan jako osm div svta.
Armda vlenk se nala u monumentln hrobky prvnho nskho csae chin -chuanga-ti, kter il v letech 259 a 210 ped nam letopotem. Je povaovn za sjednotitele ny, kter si ohnm a krv podrobil okoln rivalsk krlovstv.
Impertor, jeho hrobka zstv prozatm neotevena, byl pohben v mauzoleu vn hradeb Si-anu a spolu s nm i armda z vyplenho jlu. Pedpokld se, e cel regiment t a osm tisc bojovnk, kte mli steit csav klid v posmrtnm ivot.
Obrovskou armdu tvo jak adov vojci (luitnci, kopinci, vozatajov a jezdci na konch), tak dstojnci-generlov. Spoleenstv dopluj i ednci, hudebnci i akrobat a kejkli.
Krom lidskch postav zde m bt na 530 hlinnch kon a 130 vlench voz, nalezeny byly zbran a dal nstroje. Csa ml v mauzoleu dokonce i zvata v roce 2001 se nala uml ndr s bronzovmi sochami labut, hus a dalch ptk.
Jedn se o formu pohebnho umn pohbenho s csaem v letech 210209 ped nam letopotem s clem chrnit ho v posmrtnm ivot.
Vtina soch je v mrn nadivotn velikosti, ale v muzeu jsou i sochy ve zmenenm mtku. Kad z postav m jin vraz ve tvi, li se vkem, esem, vousy a odvem. Archeologov v, e dvn tvrci vojky vymodelovali podle skutench lid.
Hrobku budovalo a 700 000 lid. Vnitn zdi mauzolea m 580 a 1 355 metr. Okol, kde jsou nalzny dal poklady, zabr pes 56 kilometr tverench. Podle legendy zde m bt i podzemn palc s ekami ze rtuti a stechami z perel a diamant.
V poslednch letech u odbornci pi vykopvkch pouvaj speciln technologii, dky n si terakotov sochy zachovvaj sv pvodn barvy i pot, co jsou vyzdvieny na vzduch. na toti nkolikrt oznmila, e nedovol vykopat dal vnitn komnaty pamtky, pokud nebude moci zaruit dnou ochranu artefakt.
Po prvnm vykopn terakotovch bojovnk v 70. letech minulho stolet ztratily postavy v dsledku psoben vliv atmosfry pvodn iv barvy.
Csa chin -chuang-ti, kter podle historik tvrdil, e se narodil, aby vldl tisc let, zavedl v zemi jednotn psan jazyk, jednotn systm mr i mnu a jednotn prvn d a daov systm. Nechal rovn vybudovat tisce kilometr silnic, destky palc a prvn nskou ze na obranu ped njezdnky ze severu.
chin -chuang-ti je povaovn za jednoho z nejinteligentnjch vldc v historii ny, ale zrove i za jednoho z nejkrutjch. Pedpokld se, e jeho krutost zahubila tisce lid na stavb mauzolea i pi obrannch pracch na severu csastv, kter se staly zkladem Velk nsk zdi.
Terakotov armda, kter pat k nejvznamnjm archeologickm nlezm ve 20. stolet, byla v roce 1987 zapsna na listinu svtovho kulturnho ddictv UNESCO.
Celkov je chrnn arel o rozloze 56,25 kilometru tverench. Turistm jsou zpstupnny vechny ti komory, nad ktermi byly postaveny zasteujc haly. Jedn se tedy o prvn a nejvt komoru s terakotovmi vlenky, pak tak o druhou a tet komoru, kter jsou stle z velk sti neodkryt. Ni turistickou atraktivitu tchto dvou komor vyrovnv nkolik zasklench vystavench soch luitnka a dstojnk rznch hodnost, kter si turist mohou prohldnout zblzka. Mete si tu tak prohldnout videoprojekci o prbhu vykopvek.
na pjuje sochy do zahrani jen mimodn. Poprv vojci opustili sv domovsk muzeum v Si-anu v letech 2007 a 2008, kdy zamili do Britskho muzea. Po svt vak koluj vrn kopie soch, kter zavtaly nkolikrt i do eska.
