Za zimních mlžných nocí se ozývají přímo zpod hladiny a nesou se po širokém okolí. Není to něco, co by šlo snadno přeslechnout. Připomíná to nepravidelné dunění tamtamů, práci lodních šroubů nebo hučení vrtných souprav. Ať tak či onak, pro místní ty zvuky představovaly pořádný důvod ke zneklidnění.
Působí docela strašidelně. A pokud bydlíte někde u pobřeží, „bubnování“ vám klidnou noc nedopřeje. Hluk se totiž vibracemi přenáší až do interiéru domů.
Své o tom vědí na okrscích floridské policie. Už v roce 2005 je totiž zaměstnávaly hlášení místních obyvatel, stěžujících si na nepovolené technopárty u Punta Gorda. Když tenkrát hlídky dorazily na místo, nenalezly žádné stopy po plážovém mejdanu s hudbou, který by rušil noční klid. O rok později se jim ozývali se stejným problémem lidé z nedalekého Cape Coral. A se totožným výsledkem.
Než se policisté dopátrali zdroje hluku, utichl. Na předpokládaném místě akce, nezůstaly žádné stopy.
Na Floridu se lidé vydávají kvůli přírodě a moři. A ryby, který při sexu hlučí, k tomu zkrátka patří.
S léty se hlášení nastřádala hezká řádka. Bubeníci byli například v roce 2020 slyšet na jihu Sarasoty, předloni zase u Oldsmar Pier. A protože se policii stále nedařilo dobrat se konkrétních pachatelů, začala se stále častěji objevovat i alternativní vysvětlení. Nejčastěji se hovořilo o hlučných večírcích na soukromých jachtách, které kotví na dohled pláží, o proplouvajících výletních lodích, o hluku, který večerní vítr zanášel z letiště.
Ke slovu se dostali také fandové konspiračních teorií. Zmiňovali utajené ultrazvukové zbraně námořnictva, podezření padlo i na USO, tedy neidentifikovaný ponořený objekt.
Rybí sex umí být hlučný
Všechny tyto teorie vyvrátil svým zjištěním James Locascio . Mořského biologa a výzkumníka v Mořských laboratořích a akváriích MOTE v Sarasotě si k rozluštění záhady přizvali zneklidnění obyvatelé Jižní Tampy. Po krátkém zkoumání, s pomocí citlivé akustické techniky, instalované v domech i na pobřeží a ve vodě, odhalil zdroj bubnování.
Za jednoznačné viníky označil ryby. Přesněji řečeno smuhy černé (Pogonias cromis), kterým se v angličtině velmi trefně přezdívá black drums, černé bubny. Protože bubnují. Úderný basový rytmus udává tím, jak napíná svaly proti svému plovacímu měchýři.
Smuha černá nepůsobí mohutně, ale tříletý kousek může vážit i dvacet kilogramů.
Dunivé zvuky tyto ryby nevydávají běžně, jen v období páření. Je to způsob, jakým svolávají samičky k rozmnožování. Období páření smuh připadá u floridského pobřeží na konec ledna, což odpovídalo drtivé většině nahlášených incidentů.
Tyto ryby nemají jedno konkrétní trdliště, příhodná místa k romantickým setkáním při pobřeží Tampa si vybírají náhodně. Proto se také zvuky v rámci jednotlivých let ozývaly z různých okresů. Jednu smuhu by asi šlo přeslechnout, ale pokud jich koncert spustí stovky, tisíce najednou, ignorovat už to moc nejde.
„Hlasité zvukové vlny o nízké frekvenci se mohou šířit na velké vzdálenosti, pronikat zemí a potenciálně i do lidských obydlí,“ popisuje Locascio. „Výsledkem je něco, co vás vytáhne z postele zvukem dunění basového reproduktoru v projíždějícím autě.“
Záhada podivných dunivých zvuků v Tampa Bay se tím konečně stala vyřešenou. Pro tamní obyvatele ovšem James Locascio další dobré zprávy nemá.
Největší ulovená smuha měřila 390 centimetrů a vážila 66 kilogramů. Její bubnování muselo skutečně stát za to.
„Co se s tím dá dělat? Prakticky asi nic,“ vysvětluje. „Těch ryb se zbavit nejde, a ani byste se o to neměli pokoušet. Jejich chování je přirozenou součástí zdejšího životního prostředí. Když si na Floridu jedete užívat krásné počasí, vodu a divokou přírodu, tak to k tomu zkrátka patří.“
Lidé, kteří v zimě zaslechnou v okolí floridské Tampa Bay podivné dunivé zvuky a bubnování, sice mohou mít neklidné spatní, ale mohou být v klidu. Pod hladinou u jejich pobřeží neprobíhá vojenský experiment, ani se neozývají podmořští mimozemšťané. To se jen svolávají smuhy k páření.
