Aktual.: 23.10.2026 13:30
Brusel – Svítící nápisy v pražském metru, československé filmové plakáty, nejkrásnější knihy i známá písma, která dali světu čeští tvůrci. To vše si mohou návštěvníci prohlédnout na výstavě Identita – příběh českého grafického designu, která je od poloviny října k vidění v bruselském Muzeu designu. Brusel přitom podle autorů výstavy sehrál zásadní roli v historii československého designu. Úspěch československého pavilonu na světové výstavě Expo 58 totiž pomohl prosadit modernější přístupy k designu i v tehdejším komunistickém Československu.
„Chtěli jsme ukázat, že i země, která není považována za zemi s hlubokou designérskou tradicí, má vlastní unikátní vizuální hlas,“ řekl ČTK kurátor a designér Filip Blažek, který spolu s teoretičkou designu Lindou Kudrnovskou výstavu připravil. „Přestože jsme v průběhu turbulentního 20. století prožili množství různých převratů i politických, kulturních a společenských změn, český design se vždy dokázal držet na určité úrovni velmi srovnatelné se světem,“ dodal Blažek.
Návštěvníci bruselské výstavy by si podle něj měli uvědomit, že kvalitní design nevzniká jen v tradičně uznávaných zemích, jako jsou Nizozemsko nebo Švýcarsko, ale i jinde. Výstava se rozkládá na ploše 400 metrů čtverečních, zahrnuje audiovizuální prvky a umožňuje si některé exponáty také osahat. Doplňuje ji rovněž výtvarný koutek pro dospělé i děti.
„Za mimořádně důležité považuji, že se nám pro Identitu podařilo získat renomovanou belgickou instituci, která se rozhodla projektu věnovat takto významný prostor. Nejde tedy pouze o prezentaci české výstavy v zahraničí, ale o skutečnou spolupráci s místním muzejním prostředím,“ uvedla Kristýna Halounová, ředitelka Českého centra Brusel. Výstava se již dříve představila v pražském Muzeu Kampa a vznikl i televizní cyklus odvysílaný Českou televizí, celovečerní film a stejnojmenná doprovodná kniha.
Výstava neukazuje pouze vývoj českého grafického designu, ale prostřednictvím jednotlivých exponátů připomíná, jak politické poměry ovlivňovaly tehdejší možnosti autorů. Podle Kudrnovské je grafický design rovněž důležitým prostředkem komunikace se světem. Na výstavě je podle ní vidět, že bez demokracie a otevřených hranic jsou možnosti designérů velmi omezené.
Návštěvníci se mohou dozvědět například to, jak vznikající Československo hledalo svou vizuální identitu a novou státní vlajku, jak se měnil design během komunistického režimu nebo co se změnilo po roce 1989.
Brusel má přitom v historii českého designu zvláštní místo. „Díky té expozici, která představovala Československo jako de facto neexistující stát plný šťastných a úspěšných designérů, se podařilo zpátky do Československa propašovat to, co se tady vystavovalo,“ popsal Blažek situaci po výstavě Expo 58. „Najednou vydavatelství viděla: Aha, tak ono to bylo prezentované v Bruselu, vyhrálo to, tak my už nebudeme trvat na nějakém ideologickém přístupu ke knižním obálkám,“ dodal.
Podle Kudrnovské přitom nešlo jen o grafický design, ale design obecně. „Zavál čerstvý vítr a už to bylo složité vzít zpátky, už jsme se nemohli vrátit zpátky k socialistickému realismu, když jsme viděli Brusel,“ dodala.
Bruselská expozice je oproti standardní putovní verzi výstavy výrazně rozšířená a přizpůsobená mezinárodnímu publiku. Návštěvníci si mohou nově prohlédnout videoprojekci nazvanou Ženský grafický hlas, která je věnována českým grafickým designérkám, jejich tvorbě a profesním příběhům. Nové doprovodné texty v angličtině, francouzštině a vlámštině rovněž přibližují publiku specifický vývoj českého a československého grafického designu v souvislosti s evropskými dějinami.
Výstava potrvá v belgické metropoli až do 7. března 2027 a ve spolupráci s Českým centrem Brusel jsou v plánu různé doprovodné vzdělávací a tvůrčí aktivity.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}