Aktual.: 25.09.2024 12:32
Praha – Chřipka není podle odborníků banální onemocnění a očkovat by se proti ní měli všichni, nejen senioři a pacienti s chronickými nemocemi. Chřipka může mít vážné následky jak pro lidi, jejichž zdraví je už narušené, tak i pro zdravé jedince. Může způsobit třeba zánět srdeční svaloviny, takzvanou myokarditidu, což může být i život ohrožující stav, řekl dnes na tiskové konferenci kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla v Česku ročně kvůli komplikacím způsobených chřipkou umírá v průměru asi 1500 lidí. „Jen v minulé sezoně vedla chřipka k více než 400 hospitalizacím vyžadujícím intenzivní péči a 107 pacientů infekcí podlehlo. Jedná se však pouze o případy, kdy je chřipka považována za primární příčinu úmrtí,“ uvedl Kynčl. Celosvětově podle něj každoročně onemocní chřipkou pět až deset procent dospělých a zhruba čtvrtina dětí.
Chřipka je podle Kynčla ale často zaměňovaná za běžné nachlazení, což také přispívá k její bagatelizaci. „Chřipka může vést k závažnému průběhu i úmrtí i u zcela zdravého dítěte nebo dospělého,“ řekl Kynčl.
Připomněl, že chřipka se podle něj šíří z člověka na člověka, má krátkou inkubační dobu a začíná náhle, obvykle vysokou horečkou, bolestmi hlavy, svalů, bolestí celého těla. Později se podle něj přidává pálení v krku či dráždivý kašel.
„Očkování proti chřipce jako takové funguje tak, že do těla je vpraven antigen a tělo na něj reaguje vytvořením ochranných protilátek stimulací buněčné imunity. Pakliže se setkám s chřipkou, tak je tělo už připravené, má své protilátky,“ řekl Kynčl. Účinnost očkování proti chřipce z hlediska zábrany onemocnění, tedy že člověk vůbec chřipkou neonemocní, je asi 60 procent, uvedl. Proti chřipce se podle něj očkuje kvůli předcházení komplikacím. „Efekt na prevenci smrti a závažného průběhu je až k 80 procentům,“ řekl.
Proočkovanost proti chřipce v Česku je podle Kynčla asi sedm procent z hlediska celé populace. Mezi staršími 65 let je očkována asi čtvrtina lidí, potřeba by podle něj byly asi tři čtvrtiny. Podle Veroniky Jegorové z kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol by ke zvýšení proočkovanosti pomohla komunikace, informování od zdravotníků či dostupnost očkovacích míst. Pacienty podle ní ovlivňuje i to, zda je očkovaný jejich lékař.
Podle odborníků by se lidé měli očkovat proti chřipce od října do prosince, přičemž zajistit si ho mohou u svého praktického lékaře či v očkovacích centrech. Zdravotní pojišťovny ho zaplatí lidem nad 65 let, ostatním část proplatí zpětně z fondu prevence.
