Komerční prezentace Aktualizace: 31.07.2024 13:22
Praha – Digitalizace v současném stavu paralyzuje nebo alespoň přispívá k paralýze celého stavebního řízení. Měla být raději odložena na později. Řekli to odborníci a analytici, které ČTK oslovila. Finanční ztráty způsobené zavedením digitalizace je podle nich zatím obtížné odhadnout, mohly by ale za červenec dosáhnout zhruba miliardy korun. Systémy podle nich nebudou plně funkční ani v blízké době, zlepšení také komplikuje samo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které obhajuje jeho funkčnost na základě zavádějících dat.
Podle generálního ředitele Creditas Real Estate Jiřho Vajnera paralyzovalo stavební řízení i to, že kvůli nepředvídatelnosti systému a nového stavebního zákona stavebníci zahltili stavební úřady žádostmi podle pravidel původních norem ještě před zavedením digitalizace. K novým žádostem podaným přes portál stavebníka by se tak mohly dostat až za měsíce či možná roky.
„Hodně zaměstnanců raději samo odešlo, což ještě zhoršilo již tak poddimenzované stavy úředníků. Část úředníků nemá zájem se v novém systému naučit pracovat a čeká, co bude. Vzhledem k těmto a dalším zádrhelům předpokládáme, že se stavební řízení dále protáhne,“ řekl Vajner.
Prodlevy podle odborníků následně zvyšují náklady, ale mohou také bránit ve vyplacení záloh projektantům. Zpravidla je dostávají až po ověření dokumentace. Konkrétní ztráty bude podle nich možné vyčíslit, až budou dostupné relevantnější data. Ekonom z Trinity Bank Lukáš Kovanda ale řekl, že firmy, investoři a menší stavebníci přicházeli ještě před zavedením nového systému v uplynulých letech každoročně zhruba o sedm miliard korun, tedy asi o 600 milionů korun měsíčně.
„Nyní tedy systém funguje ještě hůře než dosud, pročež ztráta bude ještě o něco vyšší. Tlumí ji ovšem na druhé straně to, že stavebníci na potíže byli do určité míry připraveni a že část ztráty půjde dohnat při předpokládané uspokojivě rychlé elementární nápravě fungování celého systému. Škoda by tak za červenec měla činit zhruba miliardu korun,“ uvedl Kovanda.
Podle datového analytika platformy Datarun Petra Bartoně ministerstvo prezentuje funkčnost systému na základě počtu přes systém zadaných a zpracovaných žádostí. V těchto počtech jsou ale započítány i „zkušební“ případy, které nejsou reálné žádosti, ale mají jen otestovat, zda systém správně funguje. Není tedy podle Bartoně jasné, kolik systém reálně žádostí přijal.
„Ministerstvo argumentuje, že ‚systém funguje‘, protože je počet přijatých a zpracovávaných žádostí větší než nula. To ale přeci není směrodatné. Je potřeba to srovnat s běžnou úrovní, kolik žádostí bychom čekali, že bude touto dobou zpracovávat. Podle všeho ministerstvo hrubě podcenilo i nutnost naučit lidi se systémem pracovat. To je ale stejný krach systému, jako kdyby software fyzicky žádosti nepřijímal,“ dodal.
Stavební úřady, stavebníci a další subjekty si od zavedení digitalizace 1. července stěžují na nefunkčnost systému. MMR v posledních dnech uvedlo, že chystá další úpravy systémů stavebního řízení. Aktualizují se zhruba každé dva týdny. Poprvé je ministerstvo aktualizovalo o uplynulém víkendu.
Architekt Kasl: Nefunkční digitalizace ohrožuje existenci některých ateliérů
Nedostatečně připravená a nefungující digitalizace stavebního řízení ohrožuje existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty. Přestože na vyčíslení škod je ještě brzy, problémy by se mohly stupňovat. ČTK to řekl předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl. Po měsíci od zavedení digitalizace je podle něj stavební řízení v chaosu, a to, že portál stavebníka koncem července nefunguje, považuje za fatální selhání. Zásadní vadou podle něj například je, že systém stále není propojen s katastrem nemovitostí.
Chyb je v systému podle Kasla ale mnohem více, třeba to, že do systému nelze vkládat budovy či vyplňovat informace o dodavateli. Za koncepčně nepřijatelné také považuje přihlašování do portálu stavebníka na identitu konkrétní osoby, nikoliv v zastoupení. „Autorizované osoby zde jsou identifikovány občanským průkazem či pasem, místo jednoznačného čísla autorizace. Stavebník můj občanský průkaz vůbec nemá znát,“ řekl Kasl.
O vnitřním propojení systémů ve stavebním řízení má ČKA od úřadů zprostředkované spíše negativní informace. Úřady zavalené písemnými žádostmi o stavební povolení podanými do 30. června nestíhají řešit žádosti podané přes portál stavebníka a podle Kaslových odhadů je budou zřejmě odbavovat do konce roku. Důvodem podle něj je, že se hned přestoupilo z používání starých systémů na nové, které nejsou funkční. I když je podle Kasla stále možné podat žádosti přes papírové formuláře a nechat je naskenovat na úřadě, dokumentace se musí posílat přes portál stavebníka.
Minulý týden komora zveřejnila otevřený dopis vicepremiérovi a ministrovi pro místní rozvoj Ivanovi Bartošovi (Piráti). Podle dopisu systémy nefungovali ve slibovaném rozsahu ani v základních funkcionalitách. ČKA mělo také problém zkontaktovat se s ředitelem odboru digitalizace na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Petrem Klánem. Ani technická podpora podle architektů nefungovala příliš efektivně. V dopise Kasl Bartoše vyzval, aby zajistil fungování portálu stavebníka v co nejkratší době a aby MMR zřídilo další sérii školení.
MMR v posledních dnech uvedlo, že chystá další úpravy systémů stavebního řízení, třeba umožnění hromadného vkládání údajů. Systémy se pak aktualizují zhruba každé dva týdny. Poprvé je ministerstvo aktualizovalo o uplynulém víkendu. Přibyla mimo jiné možnost stornovat dokumenty a odpadla nutnost ručně doplňovat oprávněné osoby. Ministerstvo také vypsalo harmonogram, ve kterém uvádí, jaké změny plánuje do konce letošního roku v systémech zavést.
Lhůty na zavedení úprav jsou podle Kasla nepřijatelně dlouhé. Důležitější podle něj je zatím opravit nefungují části systémů, nikoliv přidávat nové funkce. O změnách chce komora ve čtvrtek jednat na MMR s dodavateli systému portálu stavebníka.
Na špatné fungování systémů, chybějící funkce či nedostatečné školení na nový režim řízení si stěžují stavební úřady ode dne spuštění nových systémů 1. července.
