Aktual.: 4.03.2026 17:33
Praha – Odborníci, které oslovila ČTK, kritizují způsob, jakým vláda komunikuje současnou krizovou situaci spojenou s konfliktem na Blízkém východě a repatriacemi Čechů. Shodují se, že komunikace je zmatečná a v některých ohledech nekoordinovaná, zároveň ale upozorňují na mimořádnou složitost situace.
Historička Marie Koldinská, která spolupracovala s odborem strategické komunikace, označila postup vlády za selhání krizové komunikace. Veřejnost i Češi uvázlí v zahraničí podle ní dostávají protichůdné informace a jednotliví představitelé vlády si vzájemně odporují.
„V krizové situaci by měly být zveřejňovány pouze ověřené, jasně strukturované a srozumitelné informace. Stát by měl dát občanům najevo, že situaci nepodceňuje a že je schopen se o ně postarat. Za legitimní považuji i přiznání, že některé údaje zatím nejsou k dispozici, pokud je jasně sděleno, kdy budou doplněny,“ uvedla Koldinská.
Také bývalý šéf vládního odboru strategické komunikace Oldřich Brůža mluví o komunikačním fiasku. Podle něj cílové skupiny nedostávají jasné informace a vláda nereagovala dostatečně rychle. Krizová komunikace má podle něj začít okamžitě, bez ohledu na víkend, a ještě před zasednutím krizového štábu by měl analytický tým vyhodnotit, z čeho mají občané obavy a jaké informace potřebují. Na základě toho by bylo možné připravit strukturované podklady pro politiky v podobě takzvaných komunikačních karet.
Nová vláda zrušila odbor strategické komunikace. Premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy sdělil, že není potřeba. Ke zřízení oddělení strategické komunikace při úřadu vlády přitom paradoxně vedla zkušenost s chaotickou komunikací za pandemie covidu-19 za předchozí vlády Babiše v roce 2021, připomněla Koldinská. Odbor měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací.
Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy považuje současnou situaci především za případ krizové, nikoli běžné strategické komunikace. Podle ní jde o nadresortní problém, který by měl koordinovat krizový tým, například při ministerstvu vnitra. Upozornila však, že situace je mimořádně komplikovaná a logisticky obtížná, zejména pokud jde o evakuaci lidí z regionu.
Odbor měl podle Koldinské zvládat právě situace, kdy se strategická komunikace překlápí do komunikace krizové, například při povodních či epidemiích. Současný stav však podle ní vykazuje znaky informačního chaosu.
Hejlová míní, že pokyny typu „zůstaňte na místě a vyčkejte“ mohou být v dané situaci realistické. Kriticky ale vidí například to, že se nepodařilo posílit důvěru v systém Drozd, který ministerstvo zahraničí v minulosti aktivně propagovalo, a poukazuje na možné nedostatky v organizaci informačních linek či komunikaci v digitálním prostoru. V porovnání s komunikací americké administrativy však podle ní český postup výrazně nevybočuje. Zdůraznila, že evakuace z oblasti je logisticky i bezpečnostně velmi složitá operace.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












