Komerční prezentace Aktual.: 25.06.2026 09:05
Brno/Olomouc – Plošný zákaz přístupu dětí k sociálním sítím není účinným řešením, vytváří falešný pocit bezpečí, varují ve společném stanovisku výzkumníci z Masarykovy univerzity (MU) v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Dokument reaguje na aktuální veřejnou debatu v Česku i jiných zemích. Stanovisko podpořilo přes 20 odborníků, kteří se věnují výzkumu dětí a dospívajících, digitálních médií a on-line rizik.
Odborníci doporučují zaměřit se spíše na vyšší odpovědnost digitálních platforem, mediální a digitální vzdělávání, podporu rodičů a škol, důslednější vymáhání stávajících věkových pravidel pro on-line služby a posílení prevence v on-line prostředí.
„K vzniku odborného stanoviska nás motivovala velká roztříštěnost debaty, která kolem této problematiky panuje. K tématu se vyjadřuje mnoho neodborníků, laiků nebo lidí, kteří reálně nikdy s adolescenty neprováděli žádný výzkum a ani neznají aktuální studie v této oblasti,“ uvedl David Šmahel z týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti Fakulty sociálních studií MU.
„Ukazuje se, že mezi odborníky existuje opravdu široký konsensus, že zákaz sociálních sítí do 15 či 16 let není smysluplný,“ doplnil Šmahel. Současné vědecké poznání podle něj neposkytuje dostatečné důkazy o tom, že by plošný zákaz vedl ke zlepšení duševního zdraví dětí.
„Plošný zákaz sociálních sítí pouze vytváří falešný pocit bezpečí a jen naoko navozuje, že jsme děti a dospívající od rizik sociálních sítí ochránili. Zkušenosti z Austrálie dokládají, že děti se po zavedení zákazu necítí on-line bezpečněji, navíc část z nich se přesunula na méně bezpečné on-line platformy,“ uvedla výzkumnice Michaela Šaradín Lebedíková.
Rodiče podle stanoviska potřebují praktické a srozumitelné informace o tom, jak s dětmi o on-line prostředí mluvit, jak nastavovat hranice a rozpoznat rizikové situace. Současně je důležité, aby se důsledně dodržovala stávající věková pravidla pro on-line služby.
Stanovisko za MU podpořili také odborníci z Ústavu pedagogických věd a Institutu pro psychologický výzkum, za olomouckou univerzitu se na něm podíleli experti z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. „Cílem nemá být vytlačit děti z digitálního prostředí, ale zajistit, aby digitální prostředí, ve kterém vyrůstají, bylo bezpečnější, přiměřené jejich věku a podléhalo jasným pravidlům,“ stojí ve stanovisku.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}


