Aktual.: 19.02.2026 11:33
Praha – Bez ukrajinských zaměstnanců by se prohloubily problémy v českém stavebnictví. ČTK to sdělili oslovení zástupci profesních sdružení. V oboru, který se dlouhodobě potýká s nedostatkem lidí, tvoří podle nich Ukrajinci zhruba desetinu pracovníků. Pro stavební firmy by tak jejich eventuální odchod po ukončení války s Ruskem byl komplikací. Čeští stavebníci by se zároveň po skončení konfliktu mohli i díky zkušenostem s Ukrajinci více podílet na obnově země a získat tam nové zakázky.
Ukrajinci ve stavebnictví v ČR pracovali i před válkou, která začala 24. února 2022. S následným nárůstem příchodu ukrajinských uprchlíků jejich počet v oboru dál vzrostl. Podle dat Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) nyní v oboru pracuje přibližně 415.000 lidí, občané Ukrajiny z toho tvoří zhruba 40.000. V ČR pracují na různých pozicích od dělníků po kvalifikované řemeslníky. Svaz přitom odhaduje, že do pěti let může ve stavebnictví chybět až 75.000 pracovníků.
„Pokud by zde Ukrajinci nepůsobili, byla by situace výrazně složitější. Je třeba si otevřeně říci, že čeští pracovníci ve frontě na stavební pozice nestojí. Případný odchod části ukrajinských pracovníků by tedy měl na obor jednoznačně negativní dopad,“ uvedl prezident SPS Jiří Nouza.
Podobně vidí situaci také předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek. Podle něj v inženýrství nebo na kvalifikovaných technických profesí pracují zhruba desítky Ukrajinců. Bez účasti pracovníků z Ukrajiny by však v ČR nastal velký problém s nedostatkem řemeslníků a zaměstnanců potřebných v dodavatelských řetězcích.
„Myslím, že řada staveb by se bez ukrajinských pracovníků zastavila. Pokud by nastal masivní, kumulovaný odchod techniků, řemeslníků, dělníků a částečně i projektantů zpět na Ukrajinu, některé části stavebnictví by se s tím vyrovnávaly složitě,“ dodal Špalek.
Podle dat ministerstva vnitra mělo na konci loňského roku dočasnou ochranu umožňující ukrajinským válečným uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh 393.056 lidí. ČR se v posledních letech přitom potýká s nedostupností bydlení. Podle žádného z oslovených odborníků ale neměl příliv ukrajinských uprchlíků na prohloubení krize výrazný vliv. Přestože podle nich mohl větší příchod Ukrajinců zvýšit poptávku po nájemním bydlení, profesní sdružení nezaznamenala skupování bytů ukrajinskými uprchlíky za účelem investic, které by v důsledku mělo vliv na zvyšování cen bydlení.
Podle Špalka bude po konci války na Ukrajině velká poptávka po výstavbách vodohospodářských a energetických zařízeních, mostních konstrukcích a dopravní infrastruktury. Předseda České komory architektů Jan Kasl uvedl, že české firmy by na Ukrajině mohly chtít využít v ČR zapracované Ukrajince k vedení místních projektů. „Právě místní zapracované ukrajinské kapacity by mohly být konkurenční výhodou českého stavebnictví,“ řekl Kasl. Předseda českých architektů také dodal, že na Ukrajině je i velká zásoba stavebních materiálů a surovin, které by se po ukončení války mohly dovážet do Česka.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
